Proč neposloucháme pana Freuda

Sigmund Freud kdysi pronesl, že ten, kdo poprvé použil místo oštěpu nadávky, stal se zakladatelem civilizace.

Bohužel je lidstvo tak vynalézavé a jeho sebedestrukční pud tak silný, že nám nadávky nestačí a místo ostrých slov volíme raději ostré náboje.

Myšlenka je to lákavá. Místo pouličních bojů, vybuchujících bomb  a nočních náletů pozorovat dvě znesvářené strany, které na sebe pokřikují peprné nadávky, večer se rozloučí a jdou domů na večeři, kde se manželkou podělí o svoji nově rozšířenou slovní zásobu. Jedinými oběťmi takové války by pak byla pouze ega jednotlivých stran a možná hlasivky nejstatečnějších bojovníků.

O tom, že Freud byl ve svém oboru jedním z průkopníků a jeho zkoumání lidské mysli posloužilo jako základ pro moderní psychologii, není pochyb, a tak bychom se měli zamyslet, zda jsme skutečně civilizovaní, když se nedokážeme držet ani jednoduchého poměru, že nadávka napáchá méně škod než oštěp, nemluvě o nabitém samopalu nebo atomové či vodíkové bombě.

Chápu, že spory jednadvacátého století asi nevyřeší, když se dva státníci pošlou do míst, kde záda ztrácejí slušné jméno, ale nejde mi do hlavy proč my, obyčejní lidé s obyčejnými spory saháme hned po arzenálu mnohdy větším, než kterým disponuje leckterá rozvojová země.

Takže viděno z mé strany pesimisty, ten kdo použil poprvé místo oštěpu nadávky, stal se možná zakladatelem civilizace, ale rozhodně moc dlouho nepřežil.