Operace se zdařila, ale pacient nepřežil

,,Nemůžeme po spřátelené zemi chtít, aby spáchala sebevraždu, ale možná ji můžeme požádat, aby si uřízla nohu“. Tento úryvek pochází z knihy Mnichovský přízrak a zdá se mi, že věrně vystihuje atmosféru jednání, jež vedlo nejen k amputaci nemalého území Československa ale i k tomu, že Československo na následky této amputace upadlo na dlouhé roky do komatu.

Roli hlavního chirurga ztvárnil Adolf Hitler, za asistence Éduarda Daladiera, Nevilla Chamberleina a Alexise Légera. Další důležitou roli sehráli našeptávači Ciano s Mussolinim a Ribbentrop. A jako pacient Československo, zastoupeno Hubertem Masaříkem a Vojtěchem Mastným, kterým nebylo dovoleno ani přihlížet, jak celé vesnice během chvíle přecházeli z jedné strany hranice na druhou. Ostatně souhlas pacienta se neočekával.

Z operace se stala fraška a z frašky hra s mapou a osudy milionů lidí. Lidí, kteří nemohli ovlivnit její průběh, lidí, ze kterých se během chvíle stali obětní beránci Evropy jen proto, aby dal Hitler na chvíli pokoj. Jak víme, Hitler pokoj stejně nedal, ale to už bylo pozdě. Noha nestačila, tak si vzal i hlavu. A Evropa přihlížela.

Cílem operace samozřejmě nebylo pacienta zničit, ovšem bez amputovaných území, s obranými valy, se Československo ocitlo uprostřed bouřící Evropy zcela nahé, bez možnosti se jakkoliv chránit, napospas rozpínající se Třetí říši, která této příležitosti samozřejmě nemohla odolat.

Stali jsme se loutkami Německa, Anglie a Francie s Itálií v pozadí, jako jsme byli loutkou Rakousko-Uherska, a jako v budoucnu budeme loutkou Sovětského svazu. Jak známo historie se opakuje a my, už jako Česká republika jsme opět loutkou, o jejíž vodící provázky se perou Evropská unie, zcela nezištné zájmy českých politiků a vypočítavost a vliv českých nepolitiků.