Kojoti s prstem na tepu lidstva

Připomíná to kreslený komiks, kdy pomatený kojot sedí na bedně dynamitu s hořící zápalkou. Život ale není komiks. A už vůbec ne kreslený. Je reálný, krutý a dokáže zasadit hodně tvrdé rány a na rozdíl od pohádek, ne vždy vítězí spravedlnost a zdravý rozum.

V kreslených pohádkách to většinou dopadá tak, že bedna dynamitu vybuchne dřív, než se kojot stačí ukrýt a před výbuchem se chrání legračním paraplíčkem, nebo tabulkou s prostým nápisem AU! Odnesete to pouze kojot. Nezmění to osudy miliónů lidí, neohrozí to trh s ropou a ekonomiky závislé na jejím dovozu, neohrozí to životy lidí, pouze je pobaví kojotova naivita a hloupost.

Kojoti současnosti nesedí na bedně dynamitu. Svírají v rukou kohoutek od obrovských zásob ropy. Nedrží dohořívající zápalky, ale ovládají letadla, tanky a samopaly. Není na tom nic legračního ani vtipného. Žádný animátor by takový příběh nikdy nevymyslel. Nevymysleli by ho ani tvůrci krvavých hororů. Takové scénáře umí psát jen život a lidé, pro které život nic neznamená, zvláště ne život lidí s jiným názorem, jinou kulturou, jiným bohem nebo jinou barvou pleti.

Kojoti nemyslí na následky. Možná proto že většinou vlastní takový arzenál zbraní a pastí, že jejich použití může způsobit, že nezbude nikdo, kdo by tyto následky zhodnotil. Kojoti myslí jen sami na sebe. Myslí na to, jak zničí kojota, který se opovážil vniknout na ,, jeho “ území. Myslí nato, jak uspokojit svoji touhu po moci. Myslí nato, jak je úžasné být kojotem.

Kojotem s prstem na tepu lidstva.