Ohlodaný koláč brněnský – 1.díl

Co spojuje názvy AUpark, H-PARK, Parkovací dům – ulice Trnitá, Scarabeus, Triniti? Pokud si na Internetu dáte vyhledat obrázky těchto budov, zjistíte, že jsou to obrovské budovy plánované do prostoru Jižního centra v Brně. Tzv. Jižní centrum není žádné symetrické, okrouhlé, dobře zabydlené a usazené centrum. Obrazně řečeno, pokud si představíte Brno jako koláč rozdělený na šestiny (tvarohovou, švestkovou, makovou, marmeládovou, povidlovou), tak ta šestá šestina nemá náplň, jen pracovní název „Jižní centrum“. Jižní centrum je doposud opuštěným dílem koláče a čeká na své zapojení do města. Pro ty, kteří Brno neznají - historické centrum města během věků obalila městská zástavba celkem přirozeně zejména s obytnou funkcí. Na jih od centra, mezi tratí a řekou, leží nyní pozemky bývalých zahrad - buď ladem zarostlé trávou, nebo jsou využívány pro dopravu, sklady a nově pro administrativní budovy a obchodní domy.

A další projekty se chystají, což se zpravidla veřejnost dozvídá prostřednictvím propagace stavby v médiích a ti zkoumavější prostřednictvím veřejně dostupných dokumentů a řízení, která vede státní správa v rámci povolování takových objektů,  na úrovni krajského úřadu (posuzování vlivů na životní prostředí) nebo městského (např. územní a stavební povolení). Dalším zdrojem informací jsou pak webové stránky těch, kteří tyto objekty chtějí realizovat, a těch, kteří z řady důvodů tyto záměry sledují, upozorňují na ně, popřípadě se aktivně zapojují do jejich plánování a rozhodování o nich. Z takovýchto kusých informací mi jako laikovi nedává mozaika těchto budov smysl.

Tam, kde radnice nemá vizi

Naprosto jasnou vizi o jihu města mají jistě developerské společnosti s projekty jako Austerlitz Centrum (tři výškové budovy s byty, muzeem, hotelem), Titanium na Nových Sadech (5000 metrů čtverečních obchodních ploch a asi 400 parkovacích míst v podzemním podlaží), AT Tower u Heršpické (26 pater vysoký mrakodrap, z toho dvě na parkování, tři na bydlení, zbytek administrativní), brněnský AUpark (tři nadzemní podlaží a dvě podzemní, a to na zastavěné ploše 14 700 metrů čtverečních). Triniti vedle Vaňkovky už stojí (7000 m2 moderních kancelářských prostor, 1000 m2 obchodních ploch a 70 parkovacích stání ve dvou podzemních podlažích).

Pokud je projevem vize brněnské radnice územní plán a vznikající plán regulační, pak vězte, že se drží dávno přežitého trendu monofunkčního využití ploch – mám tím na mysli koncept, kdy jeden sektor sídla je vyčleněn pro průmysl, jiný pro obchod, jiný pro bydlení. Pro Jižní centrum je evidentně plánována přemíra obchodních a administrativních funkcí v neprospěch obytné (pouze 20%). Lze předpokládat, že na historické centrum města velmi těsně přilne rozsáhlé území, které nebude k žití, nebude mít svoji sociální kontrolu a bude fungovat jen část dne a dovolím si tvrdit, že nijak intelektuálně či duchovně na úrovni. Územní a navazující regulační plán má charakter obrovských bloků budov, ulic širokých tak, že z jedné strany sotva dohlédnete na druhou, plochy zeleně tam, kde po ní nebude největší poptávka.

A co lidé, kteří tam budou žít? Jaké jsou jejich představy? Prosím ozvěte se kdokoliv, koho se radnice ptala, co by v Jižním centru rád měl/a. A pokud víte, že někde na světě vyrostla příjemná městská čtvrť volnou rukou trhu a zájmy na sobě nezávislých investorů, dejte mi taky vědět a zrušte studia urbanismu na vysokých školách.

Vy, co se tam žít chystáte, budete muset z práce z administrativní budovy přejet do druhé obrovské budovy nakoupit, pak přejet do jiné obrovské budovy zasportovat si. Vyrovnejte se s tím, že přes tuto oblast povede silniční městský okruh v parametrech dálnice.

Etika města

Je citelně znát, že Brno nemá útvar hlavního architekta – institut, který sleduje moderní trendy a s předstihem reaguje na dobré i špatné zkušenosti jiných měst. Hlavní architekt respektuje historii města a myslí na budoucí generace a skupiny obyvatel, které sice láká velkolepými technologickými, lékařskými a univerzitními projekty, ale zároveň pamatuje na to, že občané potřebují mít ve své blízkosti prostory reprezentativní, atraktivní a odpočinkové. A hlavně má/měl by mít takový hlavní architekt vizi, která překračuje hranice čtyřletého volebního období a je mu svěřena s naprostou důvěrou koncepce města tak, aby odolal developerským a politickým tlakům. Tam, kde působí útvar hlavního architekta, složený z týmu mladých se zkušenými, žen a mužů, lidí znalých místních i zahraničních poměrů, by nemohlo nastat to, co v Brně.

Existují návrhy mladých architektů, jak urbanisticky řešit Jižní centrum tak, aby se rozrůstalo pozvolna, mělo dostatečnou nabídku občanské vybavenosti a sloužilo tak především těm, kteří v něm budou skutečně žít. S parky, školami, obytnými vnitrobloky s malými domky. S atraktivním nábřežím řeky se sochami a možnostmi volnočasových aktivit. S preferencí městské hromadné dopravy, kol a chodců před individuální automobilovou dopravou, zejména tranzitní. S vodními plochami a krásnými průhledy na dominanty města.

Zkrátka je možnost mít kvalitní dílek brněnského městského koláče zvaného Jižní centrum, který má na to doplnit těch stávajících pět sladkých šestin do koláče celkově vesměs chutného. Kdo na něj máte chuť, chtějte ho, prosazujte ho. Na podzim budete volit ty, kteří vám ho mohou připravit, upéct a naservírovat. Dejte jim vědět, že s nimi rádi nad takovou vizí posnídáte.

NESEHNUTÍ jim dá minimálně vědět, že nákupních center už snad má Brno dost v rámci kampaně, kterou můžete podpořit i vy:

www.brno.hyper.cz

Hana Chalupská
koordinátorka kampaně Brno v akci