Nebavte se víc s kluky

Díky návštěvám českých škol, kde realizujeme workshopy na různá témata, se v NESEHNUTÍ stále vracíme k důležitému tématu: jak to udělat, aby vzdělávání v České republice bylo citlivější k potřebám dívek a chlapců?

Jak to provést tak, aby je vzdělávání podporovalo v rozvíjení v tom, co je baví, nezávisle na tom, jestli je to pro ně jako dívky či kluky typické? Nedávno se nám podařilo na toto téma diskutovat s kolegyněmi a kolegou, kteří se obdobným tématem zabývají v Rakousku, na Slovensku a dokonce i v Abcházii. Společně jsme dali dohromady několik zásad, které mohou pomoci vyučujícím a vedení škol, ale inspirovat se mohou i rodiče.

Je prostředí školy skutečně pro všechny?

Ještě než přejdeme k samotnému vzdělávání, je dobré nezapomenout, že důležitou roli hraje už to, kde se toto vzdělávání odehrává. Jak vypadá budova školy, prostory v ní, komu jsou určené, jak jsou uspořádané třídy? V naší společnosti často rozlišujeme na ženské a mužské, a to se odráží dokonce i v zařízení škol a tříd. Mají dívky a chlapci stejný přístup do všech místností? Využívají prostory školy stejnou měrou? Jak by to vypadalo, kdyby byla třída uspořádaná podle dívek a jak podle chlapců? Lišila by se nějak?

Vyučující nebo facilitující?

Byť to nemusí na první pohled souviset s genderově citlivým vzděláváním, hraje důležitou roli vztah, který si s mladými lidmi nastavíme. Chceme je naučit rovnosti a budeme je to učit z pozice toho či té, která rozhoduje a s kým se nediskutuje? Nebo je doprovázíme procesem učení se a poznávání tím, že je vhodně směřujeme k cíli, a tím učíme zároveň nebýt na vyučujících závislými? Když jsem realizovala workshop na jedné české škole, dostala jsem následující zpětnou vazbu: "Bylo skvělé, že jsem mohl vyjádřit vlastní názor.” Vytvořme si ve třídě pravidla komunikace a vyvěsme je třeba na stěny třídy.

Komunita dialogu

Je třída prostorem, kde mladí lidé mohou otevřít jakékoliv téma? Může se v ní diskutovat? Naučme studující, co dělat, když s něčím nesouhlasí. Jaké jsou cesty, které by mohly vést ke změně toho, co se jim nelíbí? (viz například článek Dívky odmítly Průkaz cyklisty)

Nebavte se víc s kluky

Vyučující mají obvykle větší tendenci věnovat svou pozornost chlapcům, protože je považují za více problémové. Mlčí dívky ve třídě? Zeptejte se jich na jejich názor.

Jak s jazykem?

Také jazyk, který používáme, ovlivňuje to, koho si pod těmi, o kterých mluvíme, studující představí. Mluvíme jen o doktorech a vědcích, nebo nezapomínáme i na doktorky a vědkyně? Mele máma doma maso, aby stihla připravit večeři, než přijde táta domů z práce, nebo si cestou z práce zašla na tofuburger, zatímco je táta s dcerou na hřišti? Neprohlubujeme zbytečně propast mezi dívkami a chlapci větami, které říkají, co by holky a kluci správně neměli a měli dělat?

A co má vlastní praxe?

Teorie je krásná, ale jak to vypadá v životě? Zkuste teorii propojit s konkrétními příklady nestereotypních situací z vašeho vlastního života. Zvěte do tříd ženy a muže, kteří se vymykají. Osobní setkání s fyzičkou nebo učitelem v mateřské školce může rozšířit možnosti pro budoucí směřování.

Oddělme je od sebe

Nebojme se ze začátku rozdělit dívky a chlapce do dvou oddělených skupin. Začínáme-li s novým tématem a chceme naučit citlivosti, proberme to s nimi nejdřív zvlášť. Dívky tak dostanou větší prostor vyjádřit se a mluvit o svých zkušenostech, aniž by se jim někdo smál a chlapci nebudou muset hrát roli drsňáka. Jakmile se stanou k tématu vnímavějšími, můžeme už na tématu pracovat společně.

Opravdu stereotypy platí?

Přemýšlejme o logických důsledcích stereotypních tvrzení. Často zjistíme, že tato tvrzení neplatí. Máme-li pocit, že platí, zamysleme se proč (sociální příčiny) a na základě jakých argumentů tuto platnost dokazujeme.

Otvírejme oči

Poskytujme dostatek informací a faktů, které otevírají oči. Jaký je mediální obraz ideální ženy? A souvisí nějak s počtem plastických operací nebo poruch příjmu potravy v ČR?

Že jim diskriminace nic neříká?

Bavme se o jejich každodenních zkušenostech. Chovají se rodiče stejně k dívce jako k jejímu bratrovi, nebo dělají nějaké rozdíly? V čem? A proč?

A co tátové?

Že do školek či škol častěji děti vodí mámy? Pozvěme do škol také táty a uspořádejme s nimi nějakou aktivitu - třeba společné vaření s dětmi.

Respektujme

Respektujme dívky a chlapce, i pokud mají zálibu v něčem velmi stereotypním. Pokud je jejich láska k růžové vědomá a ne jen důsledkem tlaku okolí, respektujme to.

Kristýna Pešáková

Ženská práva jsou lidská práva, NESEHNUTÍ

Fotografie pochází z mezinárodního setkání na téma gender vzdělávání na školách, které NESEHNUTÍ pořádalo v květnu 2016.

Nabídku workshopů a přednášek na téma gender naleznete ZDE.