Letošní Den bez nakupování po brněnsku

Poslední pátek v měsíci listopadu se na severoamerickém kontinentě slaví již po osmnácté BUY NOTHING DAY – Den nenakupování. Myšlenka upozornit jedním dnem bez nakupování na konzumerismus a s ním související enormní produkce odpadů se brzo rozšířila i mimo Severní Ameriku – mezinárodně se slaví den poté – poslední sobotu v listopadu. Letos proběhly oslavy na 400 nejrůznějších místech planety a Brno se také přidalo.

V Česku se tento svátek neslaví. Reakce na happening byly různé od pobavenosti a nadšení až po komentáře typu - to říkejte zlodějům nebo je finanční krize, takže stejně nenakupuji.Lukáš Lyer, NESEHNUTÍ

První „Den bez obchodů“ (jak byl z počátku nazýván) proběhl v roce 1992 na popud Teda Dava a anti-konzumního aktivisty Kalle Lasna v Kanadě. Uspořádali kolektivní protest proti neustálému nabádání reklamními společnostmi konzumovat více než potřebujeme. Na evropském kontinentě v roce 1994 zorganizoval Wolfgang Zuckermann a Eric Britton akci „Dovolená od konzumerismu“,  o rok později objevil podobný happening v Sint-Michielsgestelu v Nizozemí pod názvem „Niet-Winkeldag“ (Den bez obchodů).

NESEHNUTÍ uspořádalo v pátek 26.listopadu 2010 dopoledne happening s nákupními vozíky kolem sochy „žárovek“ na Malinovského náměstí. Nákupní vozíky tu hrály šachy, zvaly se na oběd, jely na výlet, odpočívaly si v křesle, lenošily v peřině a chystaly se na tenisový zápas. Upozornili jsme tak  na negativní dopady konzumu, na to, že 20% obyvatel té šťastnější části Země využívá většinu přírodních zdrojů této planety. Happening dal lidem zprávu – dejte na jeden den nákupním vozíkům volno.
Kromě vozíků na dovolené jsme nabízeli kolemjdoucím informace o smyslu Mezinárodního dne nenakupování, o negativních dopadech velkých nákupních center na životní prostředí, dopravu a ovzduší města. Dále o možnostech, jak se zapojit do přípravy nového územního plánu Brna, kde jsou v konceptu již nyní jasné otevřené dveře expanzi nákupních center na okrajích měst. Lidé také podepisovali petici Brno v akci požadující omezení další výstavby velkých nákupních center v Brně.

Jsme si vědomi toho, že nenakupovat jeden den nic nezmění. Tento jeden den nese výzvu lidem, aby se zastavili a uvědomili si, kde končí nakupování a kde začíná konzum. Kde končí hranice mého štěstí, když vím, jaké negativní dopady má produkce elektroniky na životní prostředí, zdraví a pracovní podmínky chudých v rozvojových zemích nebo celoroční přechemizovaná produkce rajčat ve španělských sklenících s marockými přistěhovalci. Jde o to, jeden den neudělat nic pro sebe ani pro ekonomiku. NIC. A na příští dny se ptát. Co všechno potřebuji ke svému životu. Kolik toho potřebuji. Je nutné jezdit na nákupy autem? Kde nakupuji? Kdy nakupuji? Není lepší věci opravovat než rovnou kupovat nové? Odkdy se pohybuje v Česku pojem „balená“ voda? Co bylo před ní? Jak to, že jsou nejšťastnější lidé v Bhútánu či Nepálu, když žijí průměrně pod jeden dolar denně? A co myslel francouzský prezident Sarkozy tím indexem štěstí? A Erich Fromm výrokem Mít nebo Být?

Nakupování bez konzumerismu je možné. Konzumerismus je nakupováním podmíněn. O tom, jak nás v obém podporuje reklama, víme z řady studií. Ale návody, jak tedy jinak, co změnit, kde hledat alternativy, musí ti, co si pokládají otázky, někdy složitě vyhledávat. Energie, času i peněz vložených do dobrovolné skromnosti, uvědomělé spotřeby a zodpovědného pobývání na Zemi není třeba litovat, ačkoliv se o přínosech nedozvíte na vlastní oči a ihned. Pozitivní zpětná vazba k vám hledajícím a dotazujícím se často nedorazí. K lidem a životnímu prostředí šetrná volba se projeví v chráněných dílnách, ze kterých je možné pořídit  nejen vánoční dárky. V krajině, neb v ní při produkci BIO potravin ubývá toxických látek v prostředí, roste biodiverzita, stabilita. V komunitách rozvojových zemí, kde díky FAIR TRADE projektům podporujete vzdělávání, zdravotní péči a adekvátní ceny místních dospělých. Ve stabilitě cechu opravářů hodinek, šicích strojů, deštníků, elektroniky, či švadlen. V srdcích těch, co zakládají lokální pivovary, šicí dílny tradičních oděvů, sklářů či výrobců moštů. O něco rychlejší a dostupnější pozitivní zpětná vazba se dostaví, přejdeme-li od věcí k zážitkům, vlastní tvořivosti, hudebním či výtvarným projevům, meditaci.  Dopad na naše nejbližší a životní prostředí je dostupný ihned a nemívá záporné znaménko snad nikdy.

Hana Chalupská