Kargokolem za čistším ovzduším

„Nákladní kola jsou skvělou alternativou pro transport v centru města. Jak pro rodiny, které mohou zavést děti do škol a školek, tak pro malé firmy.” Daniel Böhm, Mobilitätsagentur Wien

Kvalita ovzduší v obcích má zásadní vliv nejen na stav přírody a zemského klimatu, ale především na lidské zdraví. Pozornost ekologů a ekoložek i lékařů a lékařek v poslední době směřuje zejména k tzv. polétavému prachu. Dlouhodobé vystavení vysokým koncentracím polétavého prachu podle odborníků a odbornic poškozuje dýchací a srdeční ústrojí, zkracuje délku života, vede k nárůstu výskytu rakoviny, zvyšuje kojeneckou úmrtnost a přispívá k onemocnění dýchacích cest, což má také sociální a ekonomické důsledky. Za hlavní riziko jsou přitom považovány tzv. částice PM10 a menší.

Město Vídeň mělo problémy se zhoršenou kvalitou ovzduší zejména v zimních měsících, pro něž jsou v regionu typické časté inverze, a navíc slabé proudění větru. V tomto období ve Vídni pravidelně docházelo k překračování imisních limitů u prachových částic PM10. Vídeňská radnice se proto rozhodla zavést systémová opatření, která by situaci zlepšila. Mezi nejúčinnější opatření patřila regulace individuální automobilové dopravy.

V rámci opatření radnice například zlevnila celoroční jízdenku na MHD, rozšířila systém rezidentního parkování, zavedla více záchytných parkovišť mimo centrum, zpomalila dopravu v centru města a rozšířila počet cyklostezek a pěších zón. Snížení automobilové dopravy v centru se rozhodla podpořit také zřízením půjčoven nákladních kol, tzv. kargokol. Poskytla také dotace na nákup nákladních kol, a to nejen pro firmy, ale také pro soukromé osoby. 

Vídní na půjčeném kargokole

Vídeň má půjčovny nákladních kol rozmístěné po celém městě, obdobně jako takzvané carsharingové systémy (tedy systémy na sdílení osobních automobilů). K boomu nákladních kol ve městě přispěla i potřeba místních zvládnout na kole běžné jízdy do práce, včetně nákupů a vyzvedávání dětí. Proto jsou v půjčovnách k dispozici i kargokola vhodná pro jízdu s dětmi. Specifikum vídeňského půjčovního sytému je v tom, že nákladní kola mohou sdílet i podniky nebo spolky, které je využívají pro svoje aktivity, ale po zbytek týdne kolo pravidelně sdílí s dalšími lidmi či subjekty. Půjčovnou kargokol se tak může stát i kavárna, obchod nebo místní spolek. Součástí půjčovního systému se stala i takzvaná komunitní nákladní kola, čili kola dotovaná až ze sta procent ze systému městských dotací.

Vlastní nebo komunitní dotované kargokolo

Pokud si obyvatel nebo obyvatelka Vídně přeje pořídit nákladní kolo, může na něj od města získat dotaci až 800 eur v případě běžného kargokola, a až 1000 eur v případě elektrického kargokola. Dotace přitom musí být menší než polovina ceny kola. Žadatelé a žadatelky musí mít ve Vídni trvalé bydliště a požádat si o dotaci nejpozději tři měsíce po nákupu. Nákladní kola musí být vyrobena certifikovanou firmou, takže se nedotují podomácku sestavená kola.

Žádost o dotaci zájemci a zájemkyně vyplňují online. Následně nahrají do systému i doklady o trvalém bydlišti ve Vídni, uhrazený účet za kolo a typ kola. Město jim pak zašle samolepku, kterou si dotované kolo označí, se svým novým kolem se vyfotí a fotografii zašlou úřadu jako potvrzení. Dotované kolo by pak měli vlastnit minimálně další dva roky.

V případě, že o dotaci žádá firma nebo jiné sdružení, může ze svého kola udělat tzv. komunitní kolo (Grätzlräder). Takové kolo pak ke své činnosti používá jenom část týdne a ve zbylé dny ho nabízí k užívání dalším zájemcům a zájemkyním z okolí. Rozvrh jednotlivých kol je zveřejňován na rezervační platformě a majitelé či majitelky se zavazují k tomu, že budou provádět pravidelnou údržbu kol. Pak mohou na nové kolo získat až stoprocentní finanční podporu .

Dotační program koordinuje Vídeňská agentura pro mobilitu (Mobilitätsagentur Wien), která na webových stránkách zveřejňuje všechny důležité podmínky dotačního programu, včetně kritérií, která by měla nákladní kola splňovat. Dotační systém zajišťují silami o výši zhruba jednoho pracovního úvazku. V roce 2017, kdy program začal, poskytli podporu 322 zájemcům nebo zájemkyním. Na 85 procent žadatelů a žadatelek přitom byly fyzické osoby a 15 procent firmy nebo jiná sdružení. Průměrná výše dotace činila 896 eur a celkem bylo díky dotační podpoře pořízeno deset nových komunitních kol, která si mohou vypůjčit další zájemci a zájemkyně.

Aktuálně jsou kvůli velkému úspěchu prostředky programu vyčerpány a organizátoři doufají, že mu brzy bude připsána další finanční podpora.

Jak se dotační systém připravoval?

Agentura pro mobilitu dotační systém nastavovala na základě dotazníkového šetření mezi 4 800 cyklisty a cyklistkami. Z průzkumu vyšlo, že 90 procent z nich by si dotované nákladní kolo pořídilo. S nastavením programu dotací jim přitom pomohly i zkušenosti z Grazu, kde měli obdobný dotační systém již zavedený.

Záměr finanční podpory na nákup nákladních kol vznikl na jaře 2017. Agentura systém představila obyvatelstvu skrze kampaň, jejíž součástí bylo například motivační video, které lidem ukazovalo, jak se dá kargokolo využít ve městě. Na webových stránkách pak propagovali a vysvětlovali, jaké typy kol mají na dotaci nárok. Snažili se překonat skeptické názory a postoje, které ke kargokolům veřejnost má, například že žena takové kolo nezvládne řídit kvůli hmotnosti. Kampaň pokračovala i při spuštění programu, kdy Agentura pořádala akce přímo v ulicích města, nebo se zapojovala do festivalů jiných organizací ve Vídni. V březnu 2017 proběhla také konference k cyklologistice, kam Agentura pozvala řadu firem, zástupců a zástupkyň radnice, expertů a expertek. Několik firem ve Vídni využilo konferenci jako okamžik pro zahájení využívání nákladních kol v jejich činnosti, například pro zásobování.

Dotační program vyvolal samozřejmě zvýšenou poptávku a místní prodejci kargokol byli zavaleni objednávkami, přestože je Agentura na zahájení dotačního systému upozorňovala. Nejvíce firem specializovaných na výrobu kargokol je z Dánska, takže žadatelé a žadatelky na vyřízení objednávek museli čekat často několik týdnů až měsíců.

Dalšími opatřeními k lepšímu ovzduší

Jak už jsme uvedli, dotace na nákladní kola jsou součástí širší vídeňské snahy regulovat osobní automobilovou dopravu, a tak přispět k lepší kvalitě ovzduší. Tato opatření na regulaci dopravy jsou součástí vídeňského programu na ochranu klimatu. První akční plán na ochranu klimatu KliP I byl vytvořen v roce 1999 a stanovoval cíle do roku 2009, ačkoli se jich podařilo dosáhnout již v roce 2006. Druhý akční plán KliP II byl vytvořen v roce 2010 a stanovuje závazky, kterých chce město dosáhnout do roku 2020. Jak se postup dařil v prvních pěti letech, si můžete ověřit v kontrolní zprávě, která byla vydána v roce 2015, a jejíž shrnutí je možné nalézt také v angličtině.

Dosud realizovaná opatření z oblasti dopravy se týkala zejména MHD a cyklodopravy. Město se tedy snažilo o zvýšení využívání MHD. Kromě již zmíněného zlevnění jízdného Vídeň zkrátila intervaly mezi jednotlivými spoji, zavedla nové linky metra a tramvaje, využívá běžně autobusů poháněných elektřinou a LPG, staví bezbariérové nástupní stanice a zavádí do provozu více nízkopodlažních tramvají. Při plánování nové výstavby také s předstihem řeší obslužnost MHD. Mezi lety 1993 a 2014 se ve Vídni povedlo zvýšit podíl MHD na přepravě o deset procent (v roce 2017 to bylo 38%, v Praze to bylo pro srovnání 52%). Druhá skupina opatření se snaží zvýšit využívání kol, a to především rozšiřováním a zlepšováním sítě cyklostezek, a také šířením povědomí a informací o cyklistické dopravě. Využívání kol k dopravě po městě se zvýšilo mezi lety 1993 a 2014 o čtyři procenta (v roce 2017 to bylo 7%, v Praze to bylo pro srovnání 0,4%). Celkově pak došlo ke snížení podílu motorové dopravy ve městě o dvanáct procent.

Spojením s dalšími opatřeními se ve Vídni postupně daří zlepšovat i kvalitu ovzduší. V roce 2010 bylo celé město vystavováno nadlimitním hodnotám PM10 více než 25 dní, někdy dokonce více než 35 dní v roce. Od roku 2015 už velká většina oblastí nepřekročí limit 25 dnů.

O tom, jaká opatření na zlepšování ovzduší přijali v Berlíně, se dočtete v případu Ovzduší v Berlíně jako téma pro inovace.

Jak na to šli jiní?

Dotační systém na kargokola mají také další rakouská města, např. Klagenfurt, Graz nebo Linz. V Grazu existuje již od roku 2011 dotační systém pro firmy a instituce, kterým město poskytuje dotaci až 50 procent do výše až tisíc eur na nákup nového kargokola. Díky systému se využívání kargokol pro zásobování ve městě stále více rozmáhá a aktuálně využívají kargokola například i místní kurýrní služba GLS nebo technické služby města Graz. Díky inspiraci těmito příklady byla v roce 2015 zavedena také celonárodní podpora pro instituce a firmy až do výše 600 eur. Region Štýrsko zavedl v roce 2016 regionální systém dotací, který se vztahuje i na soukromé osoby.

Evropská federace pro cyklologistiku je projekt, který propojuje logistické firmy, které dopravu auty nahradily dopravou na nákladních kolech. Snaží se o propagaci cyklologistiky v Evropě. Usiluje o to, aby byla kargokola více využívána kurýrními a přepravními firmami. Motivuje městské samosprávy k přijímání opatření, která využívání kargokol podpoří, například k zavádění nízkoemisních zón. Snaží se také zvyšovat povědomí o možnostech cyklologistiky mezi soukromými uživateli a uživatelkami a firmami.

Příkladem firmy, která k přepravě úspěšně používá nákladní kola, je logistická firma DHL. Ta v osmdesáti evropských městech ve třinácti evropských zemích používá cyklologistiku jako primární způsob rozvozu zásilek v centrech měst. Firma také vyvinula vlastní model nákladního kola, kubicykl s objemem jeden metr krychlový, který uveze až 125 kilogramů nákladu.

V České republice zatím není používání nákladních kol příliš rozšířené. Pro běžného uživatele či uživatelku jsou náklady na pořízení kola vysoké. Chybí také infrastruktura a tak při pohybu městem stále vítězí málo regulovaná individuální automobilová doprava. Situaci by mohla změnit právě obecní, regionální nebo státní podpora nákupu nákladních kol, podobně jako je podporován nákup nízkoemisních vozidel.

Autorka článku je Radoslava Krylová, spolupracovnice programu NESEHNUTÍ Občanské Oko.

Článek je převzat z webu Moudrá města, který NESEHNUTÍ před nedávnem spustilo. Ten se zaměřuje na příklady dobré praxe a shromažďuje tipy pro samosprávy na vytváření udržitelnějších měst a řešení dopadů klimatické změny.