Feministické organizace hltající granty u příležitosti sto let MDŽ?

Feminismus – v České republice často vnímaný jako nebezpečná ideologie. Feministky – nevzhledné ženy nenávidějící muže, které chtějí jít fárat do dolů. Ženskoprávní organizace – organizace dostávající velké evropské granty na to, aby šířily své zhoubné myšlenky. I přes mnohaleté snahy žen a mužů usilujících o práva žen a rovné příležitosti žen a mužů v různých oblastech je toto nahlížení ještě dnes poměrně časté. Letos 8. března si přitom připomínáme již stoleté výročí Mezinárodního dne žen. A řada českých organizací, které pomáhají obětem domácího násilí či radí lidem znevýhodněným na trhu práce z důvodu pohlaví či věku, je v nelehké situaci, několik jich dokonce muselo ukončit činnost.

Mezinárodní den žen má své počátky už v roce 1908, kdy 8. března v New Yorku demonstrovalo 15 000 žen. Na Mezinárodní ženské konferenci v Kodani o dva roky později bylo rozhodnuto, že Den žen nabude mezinárodního charakteru a bude slaven na počest hnutí žen za jejich lidská práva (včetně volebního práva žen). V následujících letech se MDŽ slaví v Německu, Rakousku, Dánsku a Švýcarsku. Ženy, podporovány muži, požadují na demonstracích volební právo, právo na zastoupení ve veřejných funkcích, právo na práci a konec diskriminace v zaměstnání. V roce 1975 je potom MDŽ oficiálně uznán OSN a v důsledku toho přijat mnohými národními vládami.

Volební právo, a co dál?
Ženské hnutí dosáhlo převážně v euroamerickém kontextu za dobu své existence řady úspěchů, jako je například volební právo pro ženy, možnost vlastnit majetek, vzdělávat se, možnost pracovat, používat antikoncepci, mít volbu svobodně přerušit těhotenství a jiné. I přesto dosud existují oblasti, kde jsou ženy znevýhodňovány jen kvůli tomu, že jsou ženami. Ženy nadále dostávají na stejných pozicích výrazně nižší platy než muži (cca o 30 % - zdroj: Český statistický úřad, Ženy a muži v datech 2008; v Norsku to bylo v roce 2007 pro srovnání 15,7 %, v Itálii dokonce 5,1 % - zdroj: Eurostat). Zastoupení žen v politice je minimální. Na trhu práce jsou ženy často diskriminovanou skupinou (mladé ženy jsou přijímány s obavou, neboť by mohly otěhotnět; ty, které již malé děti mají, nejsou vnímány jako perspektivní zaměstnankyně právě z důvodu péče o dítě apod.). Média zobrazují roli žen značně stereotypně, pouze jako matku a hospodyňku, případně jako objekt sexuální touhy, s čímž souvisí i velmi silný tlak na krásu žen (netřeba připomínat důsledky typu anorexie) atd.

Ženskoprávní neziskové organizace a jejich financování
Právě na tyto na první pohled poměrně skryté problémy se snaží upozorňovat ženskoprávní neziskové organizace. Pomáhají obětem domácího násilí najít právní pomoc, ubytovat se v azylovém domě, pomáhají nejen ženám diskriminovaným na trhu práce diskriminaci rozpoznat a bránit se proti ní, motivují ženy, aby se nebály být aktivní na poli vědy, aby se zapojovaly do rozhodování např. svou účastí v politice, poskytují pomoc dívkám bojujícím s anorexií apod. V řadě z těchto organizací pracují ženy i muži jako dobrovolníci a dobrovolnice, ti, kteří/které jsou zde zaměstnaní, většinou pracují za poměrně nízké mzdy a díky svému nadšení pro věc nehledí na přesčasy. Prostředky na svou činnost, kterou často suplují chybějící činnost státu, získávají od individuálních dárců a dárkyň a prostřednictvím grantů. Z grantových řízení jsou ovšem velmi často vyřazovány právě z důvodu podezření na to, že jsou aktivistické (k čemuž někdy stačí např. pouze pomáhat obětem domácího násilí) nebo přímo feministické. Příkladem může být Ministerstvo práce a sociálních věcí za doby vlády ministra Nečase. Pan Nečas v rámci zveřejnění výzvy na předkládání projektů na podporu rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce a slaďování pracovního a rodinného života upozornil na následující: "Projekty nemohou mít politický charakter, nesmí sloužit k propagování jakýchkoliv politických nebo ideologických cílů, včetně ideologií feminismu či maskulinismu." A to vše v době, kdy se velká část neziskových organizací ocitla v obavách o svou existenci. Celá tato projektová výzva měla být přitom zaměřena na podporu horizontálního tématu EU - rovných příležitostí a odstraňování diskriminace. Jak tedy rovné příležitosti žen a mužů podporovat?

Svou činnost tak následně musely ukončit organizace jako Žába na prameni, která byla zaměřena na vzdělávání či internetový zpravodajský server Gita, genderová informační a tisková agentura. Další organizace se ocitly v existenčních problémech. Nemluvě o tom, že peníze určené v grantových výzvách se dostaly většinou ke komerčním firmám, které se tématem dlouhodobě nezabývají a v jejichž projektech se podpora rovných příležitostí hledala velmi těžko.

Letošní oslavy MDŽ
I přesto ale není důvod propadat depresím, slavíme 100. výročí Mezinárodního dne žen a nabízí se tak možnost poznat aktivitu ženskoprávních neziskových organizací. Obyvatelé/ky a návštěvníci/ice Brna a Prahy se mohou zúčastnit bohatého programu, který pro ně neziskové organizace uspořádaly a zároveň se o problematice i činnosti organizací dozvědět více. V Praze aktivity organizuje Česká ženská lobby – program akcí zde a v Brně Informační kancelář Evropského parlamentu v ČR, studentky Fakulty sociálních studií a organizace NESEHNUTÍ, Nora, Rept a campaigns.cz – program akcí zde.

Ženská práva v Íránu
Důležitost si i v současné době připomínat výročí Mezinárodního dne žen se ještě stupňuje, odhlédneme-li od euroamerického kontextu. S obrovskými problémy se setkává hnutí za práva žen a ženskoprávní organizace např. v Íránu. Před měsícem skupina íránských aktivistek za práva žen vyzvala obhájce a obhájkyně práv žen, ženské organizace a sítě,  aby podpořily ženské a občanskoprávní organizace v Íránu. S ohledem na 8. březen řada organizací ve světě plánuje nejrůznější akce na podporu těch, kdo jsou v Íránu obětí represí a zároveň ženské organizace vyzývají k tomu, abychom vyjádřili svou solidaritu s lidem Íránu. Více zde (v angličtině, překlad výzvy naleznete zde), kde můžete podepsat petici a symbolicky tak vyjádřit podporu nejen ženám v Íránu.

 Kristýna Pešáková,
koordinátorka programu Ženská práva jsou lidská práva, NESEHNUTÍ
(více o programu na www.zenskaprava.ecn.cz)

Od nového roku jsme se rozhodli (po dlouhé debatě a pečlivém zvážení), že již nebudeme pod našimi články na blogu umožňovat „diskuse". Důvodem je především to, že u příspěvků pod našimi prvními články se bohužel neodehrávala diskuse (viz. http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse - tedy věcný a argumentovaný rozbor tématu), ale z velké části přehlídka vulgárních urážek, xenofobních či jinak intolerantních textových výlevů nezřídka anonymních autorů/ek. Přestože nás velmi zajímají názory čtenářů a čtenářek našich textů, nechceme zároveň vytvářet a vlastním blogem zvětšovat již tak dost široký internetový prostor pro šíření nadávek, stereotypů a nesnášenlivosti. Proto jsme se rozhodli, že prostor pro příspěvky pod články zrušíme a věcnou diskusi se tak pokusíme přenést tam, kde se z částí již nyní odehrává - tedy na osobní, poštovní či mailovou komunikaci s naším sdružením (http://nesehnuti.cz/index.php?rubrika=600&tex=0&polozka=18&umisteni=2&layout=2) a jeho představiteli a představitelkami. Věříme, že náš krok pochopíte i v případě, že s ním nesouhlasíte