Moje tchýně měla nedávno významné životní jubileum. Babička, tedy její maminka, jí chtěla udělat radost. A řekla si, že jí vybere něco, co by si sama nikdy nekoupila.
A byla oslava. Dojedli jsme nedělní oběd, popřáli tchýni a babička vítězoslavně prohlásila, že dárek hned přinese. Byla to obrovská krabice. Všichni jsme zvědavě koukali tchýni pod ruce. Na obrázku na obalu se skvěla parní remoska. Babičce zářily oči. Začala nám vyprávět, že remosku koupila na předváděcí akci. Že jí dávali ochutnat jídlo, které v tom uvařili, že to vlastně nepotřebuje skoro žádnou energii a že jídlo je hned hotové. Navíc je to opravdu moc zdravé, protože si zelenina nechá všechny své vitamíny atd. atd.
Nedůvěřivě jsme se na sebe podívali. Protože jsem chtěla babiččin záměr skvělého dárku podpořit, řekla jsem: „Super, pojďme to vyzkoušet.“ Zázračnou remosku jsme vybalili a strčili pod kohoutek, abychom na dno nalili vodu. A vtom se to stalo. Všechna voda protékala skrz remosku na podlahu. „Ježíši, podívej se, všude je voda, co se to proboha děje?“ „Liješ to tam špatně,“ odvětila babička a zkusila to sama. Výsledek stejný, pouze na podlaze ještě víc vody.
Všichni jsme ztuhli. Naše remoska měla evidentní problém. Jali jsme se studovat návod, podle obrázku jsme ale dělali vše dobře. Jsem žena činu, to o mně všichni vědí, takže jsem vzala remosku a otočila ji vzhůru nohama. A bylo jasno. Remoska totiž postrádala dno. Ona toho vlastně postrádala mnohem víc! Když jsem odšroubovala spodní kryt, zjistili jsme, že máme v ruce vlastně jen takový obal, prázdnou skořápku, ve které chyběly „vnitřnosti“.
Babička měla slzy v očích, celé to byl podvod. Můj manžel mezitím zjistil, že prodejce je už dávno v likvidaci a visí na něm stovky žalob… A výsledek? Babička je chudší o hodně tisíc korun a my bohatší o odstrašující zážitek…
