Udělat občas druhým radost je fajn pocit. Zkuste to. Minulou středu jsem se dívala na své spolupracovníky. Byli zabráni do práce a já věděla, že fakt makají. Všichni do jednoho. V poledne měla být pravidelná velká porada, kde se sejdou všichni zaměstnanci. Probíráme zde novinky za uplynulý měsíc a body, které jsou důležité pro následující období.
Dopoledne toho dne se tým rozšířil o nového kolegu Petra, který je nyní naším stálým grafikem. Plácli jsme si a já ho požádala, ať jde se mnou za ostatními. Všechny, kteří byli v práci, jsem sezvala na operativní minutku. Seběhli se do jedné kanceláře, kde jsem si stoupla doprostřed s Petrem a všem ho představila. Bylo evidentní, že je velmi nervózní – přece jen, v naší společnosti pracují skoro samé baby, to víte… Pak jsem všem řekla, že mám nápad. A ať se vyjádří, co si o tom myslí: „Místo porady vás dnes zvu na zmrzlinový pohár! Co na to říkáte?“ „Geniální nápad,“ reagovala jako první kolegyně Jana z recepce. „Kdo je tedy pro, ať zvedne ruku!“ Všichni do jednoho měli okamžitě ruce nahoře a bylo vidět, že jsem jim opravdu udělala radost. „Takže ve 12 hodin odjezd na zmrzlinu,“ zavelela jsem a šli jsme zase pracovat.
Zrovna ve chvíli, kdy už na sobě měli všichni kabáty, zamykali jsme kanceláře a těšili se na sladkou dobrotu, zavolal mi dodavatel našeho informačního systému a chtěl se mnou řešit aktuální záležitosti. „Richarde, teď nemohu.“ „Tak mi dejte vaši kolegyni,“ odpověděl. „Richarde, nemůžu. Všichni odcházíme a budeme zpátky až za dvě hodiny. Zvu zaměstnance na zmrzlinu.“ V telefonu zavládlo ticho. „To jako myslíte vážně?“ „Jasně.“ „Vy mě stále překvapujete, užijte si to,“ popřál mi.
A TAKY ŽE JO! UŽILI JSME SI TO. Bylo nás kolem dvaceti. Většina si objednala zmrzlinový pohár, někdo palačinku, poprvé jsem viděla tiramisový talíř… Vše vypadalo úžasně a chutnalo ještě líp. Byla jsem spokojená. Ostatní byli spokojení. Všichni se usmívali a bylo vidět, že občas se opravdu vyplatí udělat druhým radost. Zkuste to…
