Nenovoroční předsevzetí

Konečně na dovolené! U moře, kde svítilo sluníčko, kde byla nádherně teplá voda, piniové háje, skvělá zmrzlina… a já. Nemocná, opuchlá, škaredá s asi šesti opary na puse, takže jsem vypadala jako špatně nakreslená žába. S kašlem, který trhal nejen moje plíce, ale i uši všech široko daleko, s hnusnou rýmou, která mi nejen nehezky zkrášlila nos, ale také mi nedovolovala dýchat. Takže jsem troubila na lesy a kapesníky ani nepočítala.

Ach jo… A proč tomu tak bylo? No protože jsem naprosto nedisciplinovaná a nezodpovědná. A to hlavně a vlastě skoro vždy sama vůči sobě. Před odjezdem na dovolenou bylo vše důležitější než si zajít k doktorovi. Sice jsem s sebou nabalila celou taštičku léků, zašla do lékárny, ale občas by si člověk měl říct, že i on sám je důležitý.

Kolegyně z práce mi napsala: „Třeba se alespoň konečně jednou z nemoci vyležíš…“ A víte co? Měla pravdu. Ležela jsem v Itálii v posteli, dokonce jsem tam zašla i k lékaři, který mi po velmi komplikované komunikaci, pohledu do krku a poslechu sdělil „bronchitida“. Dostala jsem antibiotika a nějaké další chemické přípravky, poctivě vše polykala a snažila se minimálně kazit dovolenou rodině, která dovolenou trávila se mnou. Ale znáte to, když vás bolí hlava, včetně vlasů až ke kořínkům, nejste zrovna veselý společník…

Už jsme z dovolené zpět a opět chodím do práce. A potvrdilo se, že jak mi otrne, jít na kontrolu u doktora se zase musím hodně nutit. Ale i přesto, že není Nový rok, zkusím si dát předsevzetí. Protože prostě vím, že jsem nedisciplinovaná a nezodpovědná ženská. Takže k tomu doktorovi na kontrolu půjdu!