Teď v září se mi zase povedlo strávit jednu sobotu navíc v práci. Nicméně tentokrát to bylo fajn. Prostě jsme si hráli. Martin, aspirant na našeho nového kolegu-školitele, nám přišel předvést, jak pracuje. Téma znělo Eliminace plýtvání.
Očekávání? Nuda. Ale pozor! Musím vám říct, že i pro toto téma bylo klíčové, jak se pojme. A musím uznat, že Martin to zvládl fantasticky. Po velmi krátkém úvodu se špetkou teorie jsme rovnou dostali role, ve kterých jsme simulovali výrobu plachetnic. Já jsem byla operátor výroby na stanovišti číslo 4. :-) Bylo nás na to 6. A všichni jsme fakt makali. A náš společný výsledek? V prvním kole: zákazník nám všechny výrobky vrátil, protože všechny kusy byly vyhodnoceny jako zmetky! Fakt nás to vzalo. A to byl přesně ten okamžik, kdy jsme začali skutečně pracovat. Nejen fyzicky, ale museli jsme zapojit i hlavy. Společně jsme hledali cesty, co udělat jinak a lépe. Čekalo nás druhé kolo. Výsledkem našeho společného úsilí po třech kolech byla zreorganizovaná produkce, kdy jsme zvládli “vyrábět” bez zmetků a v čase, dle přicházejících objednávek. Každopádně to pro nás všechny byl skvělý týmový zážitek a velká legrace.
Na závěr jsme celou akci hodnotili. Uvědomili jsme si, že jsme schopni vidět věci trochu jinak. Plýtvat se dá úplně všude a vším. Nejde jen o peníze, ale i o náš čas, plýtvání může ovlivňovat životní prostředí i naše životy.
Osobně jsem v tom našla i další ponaučení. Nepodceňovat práci, která nám přijde na první pohled jako ta nejobyčejnější a nejjednodušší. Proto dnes posílám velký pozdrav především všem zaměstnancům do výroby!
