Aqualand v Pasohlávkách – zkušenost za všechny prachy…

Už jako dítě jsem milovala skluzavky a atrakce, kolotoče jakbysmet. Po otevření nového Aqualandu Moravia v Pasohlávkách tak bylo jasné, že po první vlně návštěvníků se tam i já s rodinou pojedeme podívat.

V sobotu nám sice počasí moc nepřálo, ale i tak jsme se rozjeli směr Pasohlávky. Po zaplacení tučného vstupného, bezmála 1400 korun za dva dospělé, jednoho seniora a dvouleté dítě, jsme se vydali směrem k šatnám. Hned za pokladnami ale stála paní s přísným a nesmlouvavým pohledem, která nás informovala, že je třeba se zout. Přímo v hale je dlouhá čára, jako v bance, u které se všichni návštěvníci musejí vyzout. Přiznávám, že jsem nadávala jako špaček, protože jsem měla v rukou dítě a dvě tašky a balancovat na jedné noze není zrovna moje hobby. Místo k sezení tam totiž není. No, v létě se to dá, pantofle vyzujete snadno. Ale v zimě, kdy máte sněhule nebo šněrovací boty, si to opravdu nedokážu představit…

Poté jsme šli bosky (syn v ponožkách) po schodech k šatnám. A je vám asi jasné, že než jsme tam dorazili, mělo mé dítě ponožky mokré skrz naskrz. Pak bylo deset dopoledne, stáli jsme v plavkách s taškou plnou osušek, pití a svačiny vně parku. Další problém. Nebylo zde jediné volné lehátko. U bazénků pro děti bylo tak málo místa, že lidé procházeli kolem po odtékací mřížce bazénu. Já jsem se ale nechtěla vzdát, a tak jsem požádala obsluhu o radu, kam si máme všechny věci složit. Povolili nám přenést z venku tři lehátka. Ta jsme doslova narvali mezi bazén, lavičku a dveře na terasu. I přes tyto prvotní peripetie jsme se těšili, že si užijeme koupání a dítě teplou vodu. To byl další omyl. Nevím proč, ale voda byla studená. Sice psali, že má 30 stupňů, ale většina dětí cvakala po deseti minutách zuby. Jediná možnost, kde se ohřát, byly relaxační bazény. Ty ovšem po poledni byly tak plné, že někteří lidé seděli i na schodech.

Každopádně jsem dávala pozor na každý náš krok, protože dlažba neuvěřitelně klouzala, stejně jako schody. Všude stály kaluže vody, takže na zlomeniny jako dělané. Osobně jsem postrádala i přebalovací pult, dětské sedátko na WC nebo nočník či místnost, kde je ticho a klid, kde může vaše dítě po poledni spát. Sice v Pasohlávkách mají odpočinkovou místnost, ale bez označení, že tam mát být klid, takže sem každé dvě minuty vtrhli zvědavci, kteří se jen rozhlédli a opět za sebou zabouchli dveře.

Musím říct, že korunu všemu nasadil náš odchod z aquaparku. Zaplatili jsme útratu za kávu a chtěli projít turnikety. Nemohli jsme ale přijít na to, jak se dostat ven. A s námi další dvě rodiny. Vedle turniketů stál mladý muž a sledoval nás. Ovšem nijak nereagoval. Já na něj zavolala, zda by byl tak laskavý a ukázal nám, jak se turnikety ovládají. Otrávený mladík s pohledem pubertálního dítěte a výrazem „jak může být někdo tak blbý“ mi sdělil, že pásek na ruce je třeba přeložit vejpůl a vložit do přední strany turniketu. Strčila jsem mu jeden pásek do ruky, aby nám to názorně ukázal…

Hurááááá. Jsme venku. Dítě si užilo hezký den, my rodiče jsme byli lehčí o pár set a bohatší o novou zkušenost.