…stačí, abyste mohli létat! Sama jsem to zažila ve Skydive Aréně v Praze, kde si takový zážitek můžete dopřát.
Slavili jsme narozeniny kamaráda Františka. A přišel opravdu na unikátní zábavu. Bylo nás kolem čtyřiceti a vymyslet něco nového pro bandu, která se potkává už léta, není nic jednoduchého. Ale jemu se to fakt povedlo!
Přišla jsem mezi prvními a mohla pozorovat odvážlivce přede mnou. Prováděli neuvěřitelné kousky, točili se, létali hlavou dolů, ťapali po skle jako spidermani a dělali přemety… Zkrátka jsem měla štěstí na trénink profesionálů.
Po nich šla na řadu skupinka s malými dětmi. A valila jsem oči. Šestiletý capart se rozběhl a skočil do skleněného tunelu, točil se a poletoval nahoru a dolů… Instruktorka ho vzala kolem pasu a vyletěla s ním do výšky! Úplně se mi zastavil dech. Vypadalo to tak fantasticky a hlavně jednoduše… My jsme byli další skupinka. Krátké školení, nácvik na stoličce, kde jsme se položili na břicho a simulovali, jak bychom měli na víru vzduchu ležet. Pohoda, vše jednoduché, takže rychle převléknout, nasadit špunty do uší, brýle, helmy a můžeme do tunelu.
Chodili jsme po jednom, každý tam s instruktorkou strávil 90 sekund, a když se všichni vystřídali, začalo druhé kolo.
Milí čtenáři, musím konstatovat, že to vůbec nebyla pohoda! A ani nebylo jednoduché udržet balanc, dostat se vůbec do vzduchu a nenalétávat na skleněnou zeď. Nadlidský výkon! Natož se dostat do výšky ramen instruktorky, to bylo prostě nemožné! Každopádně instruktorka byla šikovná, takže každému pomáhala, co jí síly stačily. Nakonec všechny postupně dostala do vzduchu a ve druhém pokusu s námi i vylétla do horní části tunelu.
Můj osobní dojem: Panebože! Tohle dělám dobrovolně?! Dýchej, hoď se do klidu, jinak se nevybalancuješ a budeš tu poletovat jako opilá moucha. Nakonec se vše povedlo a stálo to za to! Fantastický pocit z pokoření zemské přitažlivosti, svoboda a volnost, adrenalin, na který jen tak nezapomenu.
Františku, díky! Byly to sice tvoje narozeniny, ale myslím, že dárek jsme vlastně dostali všichni!
