Pneumatiky potřetí

Jeden diskusní příspěvek mě inspiroval k napsání mého názoru na hloubku dezénu, jeho vlivu na přilnavost pneumatik.

 

                        Odpověď je velmi jednoduchá. Na letních pneumatikách hloubka dezénu má vliv zejména na přilnavost za mokra. Pneumatika, při své rychlosti otáčení musí za deště vytlačovat vrstvu vody na vozovce. Čím je dezén nižší, tím jeho schopnost vytlačovat vodu mezi pneumatikou a vozovkou je menší. Je dobré si uvědomit, že na vozovce může být za deště vrstva vody několik milimetrů, dokonce při hladké vozovce a prudkém dešti až 1-2 cm. Pneumatika při rychlosti v oblasti kolem 80 km/h musí za sekundu vytlačit desítky litrů vody. Pokud to nízký dezén nezvládne, vrstva vody jí nadzvedne a dojde k tzv. aquaplaningu (plavání na vodě). Každému doporučuji přečíst: http://www.zbynekmlcoch.cz/info/automoto/aquaplaning_definice_pricina_jak_reagovat_co_delat_pri_aquaplaningu.html

            Při aquaplaningu je vozidlo absolutně neřiditelné, nedá se ani brzdit, řidič je prostě bezmocný. Protože aquaplaning je podmíněn hloubkou dezénu, vrstvou vody a hlavně rychlostí, řidič může v daném okamžiku ovlivnit pouze rychlost, ale pouze dříve, než k němu dojde. Z toho plyne, že za vydatného deště jezdit rychleji než cca 100 km/h je naprosté šílenství – podívejte se na naše dálnice, kde nezodpovědní řidiči nás předjíždějí rychlostí 130-150!            Zimní pneumatiky na sněhu mají ještě povinnost ze svého vzorku vytlačovat sníh či bláto, aby se pneumatika nezanášela a dobře zabírala. Zde je výška dezénu velmi důležitá, ale podle mých zkušeností se dobře rozjedu i na cca 2 mm.

            A tak nezbývá, než znovu opakovat: všechno je primárně závislé na rychlosti jízdy, tedy na tom, jak je řidič ukázněný a zodpovědný. I na ojetých pneumatikách se dá jezdit, ale pomalu.