Ještě jeden příklad

Nedá mi to a ukážu ještě jeden příklad, kdy neomezený konzum vede ke značným problémům. Všichni vědí, že v širším centru Prahy je nedostatek parkovacích míst. U domů stavěných do začátku devadesátých let je to tak sotva jedno místo na byt, někdy ani to ne. A u nových domů to není o moc lepší. Relativně dobrá ekonomická situace pražanů nicméně umožňuje vlastit na rodinu i víc jak jeden vůz. Případně má spousta lidí k dispozici služební auto, a k tomu ještě jedno vlastní. Lidé prostě přemýšlejí zde oblíbenou metodou "mám na to (případně to i potřebuji), tak proč bych si to nekoupil". Pramálo starostí už si dělají s tím, že to auto nemají kam dát, případně když zaberou jedno místo navíc, tak někomu jinému bude třeba chybět. Ve výsledku to pak vede k absurdním opatřením jako parkovací zóny, která nic neřeší, pouze na ně tvrdě doplácí úplně všichni, i ti, co s tím nemají nic společného, a ti, co se chovají zodpovědně a problém nezpůsobují.

Re: Ještě jeden příklad

To je sice pravda, ale přece kvůli tomu nechcete "regulovat", tedy omezovat nákup aut. Každý má a používá tolik aut, kolik jich potřebuje. Neznám nikoho, kdo by měl ještě auta navíc, které by nechával bez pohybu na ulici. Omezování počtu aut v rodinách (i čehokoliv jiného) by vedlo k absurdnímu přidělování poukazů na nákupy.

Vše by se mělo řešit pozitivně, nikoliv zákazy, příkazy, omezováním, regulací.

A navíc - nesmyslným pranýřováním konzumu se nic neřeší.

Hrrr na ně!

Lovci mamutů taky žili v konzumní společnosti.Poslední fáze socialismu u nás, tak jak jí pamatuju já, byla konzumní až běda.Akorát ti milionáři si to nemůžou pořádně užít.My jíme rohlíky za kačku (nebo dvě) jim musíme namluvit ,že jejich rohlík stojí tisícovku(nebo dvě).Zoufalství mamutobijce ,že nemůže na posezení sežrat celý úlovek je trauma přetvávající do současnosti.Čest mamutovi.

konzum

 Když chci více zboží kupovat, musím mít více peněz a tedy musím více a kvalitněji pracovat, --- to by bylo v pořádku,ale pokud je snahou vše kuopovat na půjčky, je někde chyba. A to nemluvím o tom, že plno potravin se doma stejně vyhodí do koše,,,

Re: konzum

Máte pravdu, dluhy jsou největším nešvarem. Chyba je v nerozumu lidí. Ale proti tomu nelze bojovat likvidací konzumní společnosti.

Ale jo.

Pokud nekdo zaziva zablesky radosti z naplneni loveckeho pudu, kdyz v Lidlu sezene o korunu levnejsi salat, preji mu to. At si ti lide ziji, jak chteji. Kazdy ma svou predstavu stesti a my nemame pravo mu ve stesti stat, pokud nas to neomezuje. Ovsem: Pokud nas to neomezuje! To znamena, ze pokud nekdo citi potrebu vyhodit kazdy den tunu odpadku ze sve konzumace, obtezuje nas, protoze zanasi nase prostredi odpadem. Na druhou stranu je treba rici, ze cim vyssi zivotni standard lide sveta zazivaji, tim vetsi ekologickou uvedomelost je u nich mozne pozorovat. A tak v Nemecku kdekdo chodi na nakup s kosikem a v Dansku lide jezdi na kole tak zhusta, ze je to misty zivotu nebezpecne. :o)

Částečný souhlas

Částečně s článkem souhlasím, mám ale drobné výhrady. Konzum v podobě, do které se rozvinul, má zajisté i negativní stránky. Dvě z nich jsou plýtvání zdroji a nadměrná produkce odpadu, s kterým si jen těžko víme rady. Když jsem byl malý (pravda bylo to za komunizmu) tak stačilo vynést koš jednou za týden. Dnes při prakticky stejné spotřebě a stejně velkém koši musí člověk běhat obden. Je to tím, že všechno se balí do nějkých igelitů, často naprosto nesmyslně. Další věc je, že předměty dlouhodobější spotřeby se dnes záměrně vyrábějí tak, aby dlouho nevydržely, a aby nešly opravovat. Další tlaky, které vedou k nadměrné spotřebě, jsou sociální - co by to bylo za managera, aby neměl každý druhý rok nové auto, co na tom, že to původní by ještě v pohodě 3 - 5 let sloužilo. Takže ty síly, které hejbou ekonomikou, nejsou vždy racionální a z pohledu do budoucna je chování výrobců i spotřebitelů až nezodpovědné. Ale jinak souhlasím, že konzumní život je příjemný a pohodlný.

Re: Částečný souhlas

No a co?

Vstávejte, probuďte se, jste myslící bytost ... nebo ne?

Pane, probuďte se a nebo se vraťte zpět do stáda.

Konzum nepatří k přirozenosti člověka ...

Re: Vstávejte, probuďte se, jste myslící bytost ... nebo ne?

A vám, ananuku, něco nebo někdo brání žít bez konzumu? Nekonzumujte! Problémem ůduchovních lidí" a kolektivistů nejrůznějšího ražení je to, že nedokáží nestrkat nos do životů jiných lidí. Pokud opravdu uznávají "duchovní" hodnoty a považují je za cennější než bezduchý konzum, proč konzumistům závidí a nevystačí si s tím lepším, které už mají a které jim nikdo nebere? Lidem, zdá se, vyhovět nelze! Ale naprosto by stačilo nechat sousedy napokoji a nevnucovat jim své představy o správném životě. Pokud mne soused nenapadá, nic mi do jeho životního stylu není. Příspěvky levičáků jen svědčí o jejich netoleranci a agresivitě.

Jenže

existují skutečné potřeby lidí a potřeby uměle vyvolávané. Například když budete měnit auto, vybavení bytu a podobně dvakrát rychleji, než dosud, nebudete tím automaticky dvakr¨át spokojenější. Problém s konzumní společností není v tom, že si lidé kupují věci, ale v tom jaké věci. Většinou jim jsou vnucovány pitomosti, v ideálním případě  určené k rychlé spotřebě. A uznejte, že teoreticky by se každý člověk měl někdy dopracovat do stavu, kdy řekne: to, co mám mi stačí, jsem spokojený. Ale tomu právě konzumní společnost brání.

Konzum = odměna

Ono s tou chudobou ve třetím světě je to taky na pováženou. Včera jsem viděl část Reportérů na ČT1. V jedné vesnici v Angole pomáhá jihočeská zemědělská univerzita a Člověk v tísni. A ten náš člověk se pozastavoval nad tím, že ve vesnici, okolo které je spousta zemědělské nevyužité půdy, mají lidi hlad. Dospěli tam tak daleko, že nezačnou pracovat sami od sebe ani když oni a jejich děti mají hlad. Ale zas je fakt, že netrpí hnusným imperialistickým zhoubným konzumem...

Takže máte pravdu autore. Konzum není něco zavrženíhodného. Konzum je přímý důsledek pracovitosti lidí a v podstatě odměnou za jejich pracovitost. Odstraňme konzum = odstraníme pracovitost lidí. A může nám sem potom Angola poslat nadaci "Angolan v tísni", aby nás naučili v lenosti umírat hlady při pohledu na prázdné pole a pastvinu...

Upřímně řečeno, moc jsem nepochopil

pro koho je článek určený. Neznám nikoho kdo by nadával na tzv. konzumní společnost. Jen tu a tam se objeví v TV nějaký pošuk který rozbíjí výlohu v Hamburgárně, nebo sepisuje petici proti stavbě hypermarketu, neboť místní hokynář zkrachuje.   Na druhou stranu mě docela pobavilo, jak miliardář živí malíře tím, že si kupuje drahé obrazy. Ten kdo drahý obraz namaloval, už minimálně několik desítek let prdí do hlíny, takže nejspíš z toho nic nemá.