Premium

Získejte všechny články
jen za 49 Kč/měsíc

Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.

Přihlásit se

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

PL

Úplně si to představuju, jako kdybych tam s Vámi byl.

Na západním pobřeží Fuenteventura (Kanáry) jsem někdy na přelomu tisíciletí byl ve vodě taky radši jen “pěšky” a lehce pod ramena - a přesto mě tam čapnul tak silnej zpětnej proud, že jsem měl velké potíže dostat se na břeh. Netušil jsem, jak obrovskou sílu dokáže mít voda a kdybych tenkrát šel dál, určitě bych to zpátky neuplaval. Tam to prý je skoro furt a kvůli tomu je tam už koupání velmi omezený nebo snad dokonce i zakázaný.

Kdoví, za jak dlouho a jakým způsobem takové případy unesení mořem asi končí. Po pár desítkách minut? Ale asi to nebude nic moc příjemného, protože to vypadá, že ani pevně rozhodnutí sebevrazi tento způsob ukončení pozemské pouti, šetrně svádějící okolí k domněnkám o pouhé nešťastné náhodě, nepreferují. (Anebo že by byli tak ohleduplní a věděli, že se v takových případech kvůli chybějícímu úmrtnímu listu asi dost blbějc vyřizují všechny ty následné převody elektroměrů, plynoměrů, povinného ručení a asi nepůjde jen tak uzavřít dědictví, dokud nepřinese aspoň vlastnoručně podepsané prohlášení, že byl tehdy a tehdy opravdu a beze stopy sežranej rybama. )

Na zájezdu s Čedokem v Bulharsku nám v sedmdesátkách takhle před našimi zraky utrhlo mírně rozbouřené moře jednoho z nás, když se opájel falešným pocitem bezpečí a vydal se při červené vlajce surfovat na nafukovací matračce “jen ten kousek k bójkám, honem když plavčík si z tý jeho věže zrovna odskočil.” Jeho tělo prý našli za pár dní pohraničníci až kdesi u Turecka.

  • Počet článků 84
  • Celková karma 13,37
  • Průměrná čtenost 1877x
"Kluci, ale já jsem taky jenom člověk."

"Nejsi člověk. Jsi máma."

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.