Můj šéf je pes

Nedávno jsem změnila práci. Absolvovala jsem poměrně dlouhý pohovor a vstupní testy a po úspěšném splnění velmi náročného druhého kola jsem nastoupila. Vzhledem k tomu, že jsem v novém oboru neměla žádnou praxi, mě nějakou chvíli trápily obavy, jestli pracovní náplň zvládnu. Starostlivé dotazy a škodolibé popichování okolí mi naznačovaly, že si nejspíš každý den nebudu vylepšovat nehty jiným lakem a znuděně zívat nad drby v bulvárních plátcích, jak jsem se původně domnívala, a čemuž by odpovídalo i platové ohodnocení. Nakonec ale vyhrálo mé dobrodružné já a rozhodla jsem se, že do toho půjdu. Ve prospěch změny také promluvil název pozice. Mateřská dovolená

Kdo jiný by to vlastně měl zvládnout lépe? Jsem dovolenkový prototyp, pět týdnů ročně znamenal pouze krátkodobě akceptovatelný příděl. Nový úvazek je sice na dobu určitou, ale proč bych měla pohrdnout tříletou dovolenou? Budoucnost se tudíž jevila světle růžovounká a já se, hlavně ke konci nekonečného pohovoru, kdy už jsem cítila poměrně velký fyzický diskomfort, těšila, až začnu.

Až pozdě jsem pochopila, že prázdniny nebudou. Že dovolená v názvu pracovní pozice je stejně nebezpečně zavádějící pojem jako např. ranní nevolnost, plnoštíhlost či bezúročná půjčka. A taky mi došlo, proč mi všichni okolo s významným mrkáním doporučovali, ať se vyspím do zásoby, zapomenu na všechny své koníčky a ego.

Můj šéf je totiž pes. Často po mně řve, i přes to, že se neflákám a makám ve dne v noci. Chce, abych prováděla věci, které by v jiné práci zaváněly žalobou. On je však vyžaduje vytrvale a s naprostou samozřejmostí. Na moje názory a připomínky nebere žádný ohled. Když jsem chtěla domluvou řešit délku pracovní doby, seřval mě. Když jsem žádala každé dvě hodiny desetiminutovou přestávku, seřval mě. A když jsem si jednou dovolila udělat půlhodinovou pauzu na oběd, celých těch zoufale vybojovaných třicet minut po mně řval. Moc jsem toho nezmohla, odbory nemáme.

Ani přes výše uvedené stížnosti výpověď nezvažuji, práci měnit nehodlám. V téhle jsem dokonce šťastná a napadla mě i masochistická myšlenka, že si možná pořídím dalšího šéfa.