Ještě furt pár dopisů z houmofisu

Zase pondělí Při domácí výuce jsem v sobě probudila pedagogického génia. Edouš ani nemusí otevřít učebnici a prý už všechno umí. Zejména angličtinu.  „Mami, co je to „what“? „Co.“ „Nevím." „What je „co“.“ „Nevím.“

„What znamená anglicky: „co“.“

„NEVÍM!!!“

Zase úterý

Bohouš se trápí tím, jestli umřu dřív než manžel. Edouš se trápí tím, že Slunce by za zhruba 7,6 miliard let mohlo pohltit Zemi. Jeroným se trápí tím, že jsem mu zakázala vypít dnes již třetí sklenici mléka.

Bohouškovi jsem slíbila, že se vynasnažím zachovat se naživu co nejdéle. Edoušek se mě vyptával, jak zabránit té bezprostřední katastrofě v podobě expandujícího Slunce a zániku naší planety. Nechápu, proč se v této záležitosti obrací na mě. Jeho důvěra v moje duševní schopnosti je na takové úrovni, že když mu sdělím, že pětkrát tři je patnáct, utíká si to ověřit k tatínkovi. A teď mi chce svěřit do rukou osud zeměkoule se vším, co na ní v té době už nebude žít? Abych se mohla ještě chvíli koupat v povzbuzující důvěře svého sedmiletého synka a nepřiznala bezradnost, škodolibě jsem Edoušovi prozradila, že rozhodně dříve dojde ropa. Zabralo to. Ihned se začal zajímat o alternativní zdroje a jak zdokonalit vodíkový pohon. Jeronýmovi jsem mléko ani potom nepovolila.

Zase středa

Když jsem si ráno vyráběla obličej do práce, přinesl mi Bohoušek krabici od tepláků (bo jaké jiné hadry si teď má člověk objednat, že?), co přišly včera, se slovy: „Maminko, na, tady máš krabici. Nasaď si ji na hlavu.“ Přestože s tím, co mi na hlavě roste, vypadám, jako by do mě uhodil blesk, ranilo mě to. Chvíli jsem uvažovala, že si do krabice vyřežu otvory pro oči, ale ještě bych se mohla zmrzačit. Budu se muset spokojit s rouškou.

Tiché uspokojení z práce v kanceláři narušilo jen to, že jsem se řízla o papír. Doma se mě manžel zeptal, jestli jsem nahlásila pracovní úraz. Když jsem mu odpověděla, že jsem nepovažovala za nutné dělat ze sebe ještě většího debila, sdělil mi, že moje chyba, že se mi ten prst zanítí, upadne, vyhodí mě a nikdo další mě nezaměstná. Myslím, že už z toho všeho taky magoří.

Večer se mi oblast vážného řezného zranění zdála nějaká začervenalá. Tajně jsem zkoušela psát na klávesnici bez prostředníčku na pravé ruce.

Zase čtvrtek

Edoušek s Bohouškem se rozhodli, že budou kempovat. V obýváku. Hned ráno začali stavět stan. Tatínek zřejmě ještě dostatečně nezpracoval, že jsem jeho včerejší obavy o mé těžké zranění brala na lehkou váhu a naschvál a hlasitě chlapce v jejich plánech podporoval. Zastihla jsem je ve chvíli, kdy jim navrhoval, že si na plamínku plynového hořáku společně opečou párky. Myslím, že tajně doufal, že jejich aktivitu zarazím, ale já jsem mu tu radost udělat nechtěla a zachovala jsem klid zkušeného jogína. Rozhodla jsem se, že vyměknu až ve chvíli, kdy začnou přitloukat kolíky k plovoucí podlaze nebo je napadne opéct si brambory v rozžhavených uhlíkách. K mé úlevě nakonec na opékání ani táborák nedošlo.

Večer se ke mně Bohoušek naklonil a zašeptal: „Maminko, my jsme ale geniálové, že?“ „Jste, Bohoušku, jste.“

Zase pátek

Dnes na mě padla deprese černější než Jeronýmkův obličej, když maluje vodovkami. Nevím přesně, z čeho vyplynula. Jestli z toho bezčasí, v němž levitujeme. Nebo z toho, že každý den si musím vybrat mezi takovým množstvím rolí, že by z toho dostal tik i národní umělec. Možná moji psychiku drtí stálá hladina hluku vyšší, než kdybych své dny trávila ve voliéře. Anebo mi najednou přišlo líto, že když chci dát svým chlapečkům pusu, utíkají ode mě s větším děsem, než kdyby se k nim blížil kat Mydlář s rozžhaveným železem a že největší projev něžnosti, který vyždímám z Jeronýma je to, že mi olízne tvář, když si hraje na psa. Nakonec, ono je to vlastně docela jedno. Chtěla jsem udělat něco pro zvednutí nálady, a tak jsem si lehla na zem, že se trochu zrelaxuju a hodně zasebelituju. V ten moment mi však do nosu vletěla moucha. Asi na tom byla hůř než já.

Nejdřív mě přepadla ještě větší lítost, že si člověk nad sebou nemůže ani důstojně zatruchlit. Jak jsem tak ale poskakovala, třepala hlavou jak na metalovém koncertu a snažila se hmyz vyfrknout, došlo mi, že na tom vlastně vůbec nejsem špatně jak se mi zdálo. Ještě můžu skákat a nic mě u toho nebolí. Existuje plastika ušních bubínků. Žiju.

Autor: Gabriela Němčíková | pondělí 18.5.2020 8:30 | karma článku: 29,26 | přečteno: 1224x

Další články autora

Gabriela Němčíková

Škola vyjednávání podle Dona Great Egoina

„Dýdžej, pocem, zavoláme si toho, co si říká prezident toho skoro bývalého státu někde v té zbytečné Evropě, no toho, jak u nich budem těžit lithium...

7.3.2025 v 8:00 | Karma: 12,49 | Přečteno: 312x | Diskuse | Ostatní

Gabriela Němčíková

Už nikdy s děckama nenapečem cukroví

Do prvních pokusů pečení cukroví se svými třemi dráčaty jsem se pouštěla s daleko větším elánem, a dokonce i s očekáváním, že když budeme společně péct cukroví, budu mít na Vánoce napečeno. Tato představa se bohužel ukázala

21.1.2025 v 8:55 | Karma: 34,29 | Přečteno: 3572x | Diskuse | Ona

Gabriela Němčíková

Myluju Majkla Džeksna

podává mi Jeroným ve školce v šatně obrázek se svým vyznáním, písmenka vyvedená s tou nejsvědomitější snahou malého předškoláčka, háček levituje kdesi v neurčitu, J směřuje naopak. „On by tě byl býval také miloval,“

26.11.2024 v 8:55 | Karma: 32,63 | Přečteno: 2483x | Diskuse | Ona

Gabriela Němčíková

S děckama nenajdu klid ani na hřbitově

Pojedeme na hřbitov. Ne že bych to s děckama už vzdala, ale jsou Dušičky a na hřbitově je v tu dobu krásně. Možná tam najdu i klid.

12.11.2024 v 9:23 | Karma: 33,92 | Přečteno: 2718x | Diskuse | Ona

Gabriela Němčíková

Když uslyším „obaly“, mám chuť skočit ze skály

Začátkem září se děcka vracejí do školy a já do papírnictví. Měla jsem sice letos v plánu, stejně jako každý rok, jít nakoupit školní pomůcky pěkně v klidu během posledních týdnů v srpnu. Fakt. Opravdu. A, stejně jako každý rok,

25.10.2024 v 15:36 | Karma: 23,44 | Přečteno: 815x | Diskuse | Ona

Nejčtenější

„Ty jsi bezva chlap, já ti dám zadarmo.“ Fotograf vzpomíná na hříšné devadesátky

27. dubna 2025  16:27

Fotil sametovou revoluci i dusno pozdní normalizace. Teď Jaroslav Kučera vydává knihu Sex po...

Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?

25. dubna 2025  9:05

Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...

Španělsko a Portugalsko paralyzoval blackout. Sánchez vyhlásil stav nouze

28. dubna 2025  13:51,  aktualizováno  21:26

Celé pevninské Španělsko a Portugalsko v pondělí po poledni postihl rozsáhlý výpadek proudu....

Americká letadlová loď uhýbala palbě, při manévru utopila stíhačku za miliardu

29. dubna 2025  9:31

Posádka americké letadlové lodi USS Harry S. Truman, která operuje nedaleko pobřeží Jemenu, si...

Trumpův mírový plán: Ukrajina má přijmout ruskou okupaci a vzdát se NATO

23. dubna 2025  6:48

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina přijala mírové plány prezidenta Donalda Trumpa a uznala ruskou...

Děkujeme za smrt. Ruský leviatan požírá vojáky, matky a vdovy se mechanicky klaní

30. dubna 2025

Premium Ruská propaganda v době války s Ukrajinou vytváří příběhy, které svou absurditou překonávají...

Podepište, nebo se vraťte domů, tlačí USA opět Ukrajinu do přijetí dohody naslepo

30. dubna 2025  18:01,  aktualizováno  19:43

Ukrajina by mohla během 24 hodin podepsat s USA dohodu o americkém podílu na svém nerostném...

Nedoceněný spojenec je Američanům nyní dobrý. Podnikl také nálety proti Jemenu

30. dubna 2025  19:41

Britské stíhačky se v noci na středu nečekaně připojily k Američanům při náletech na jemenské...

Výstřední Čech si vysloužil další vězení, kvůli útisku zničil čínské umělecké dílo

30. dubna 2025  19:28

Zdaleka ne první exces Čecha Václava Pišvejce potrestal soud v Itálii uložením jednoho roku a čtyř...

První krok k samostatnosti děťátka s metodou Baby-Led Weaning
První krok k samostatnosti děťátka s metodou Baby-Led Weaning

Přechod na pevnou stravu vždy představuje významný milník v životě děťátka i jeho rodičů. Je to období plné objevování nových chutí a získávání...

  • Počet článků 66
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2231x
"Kluci, ale já jsem taky jenom člověk."

"Nejsi člověk. Jsi máma."

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.