STUD lidu - příčina politické beznaděje

Je velice častým jevem, že jsou lidé s politikou velmi nespokojeni, přitom ale neumí jasně popsat, proč tomu tak je. Jak mohla vzniknout takováto beznaděj? To přece musí mít nějakou jasně definovatelnou příčinu.

Po převratu většina lidí odvrhla myšlenku komunismu a v euforii se nechala strhnout zcela jiným trendem. Trend, který bleskurychle vytvořili ti, kteří se umí v chaotických a nesourodých poměrech nejrychleji prosadit. A to vcelku pochopitelně musí být lidé nejvíce bezohlední a chamtiví. Ti se přirozeně stanou nejrychlejšími a nejodvážnějšími v takové době, jako byl pád socialistické stádovitosti, vypěstované povinným společenským názorem a jednotnou propagandou, trvající po několik generací. A je asi spravedlivé, takovým lidem jejich zásluhy přiznat. U těch ostatních pak dochází k postupné frustraci. První problém, který nás napadne, je závist. Chamtivý, vypočítavý ješita, který se dostane na nejvyšší příčky potravinového řetězce, je pochopitelně živnou půdou pro takovéto negativní emoce. Mnohem závažnější je ale neschopnost ostatních, jasně se vymezit ve svých názorech. Trend chamtivé bezohlednosti je natolik silný a výrazný, že si nikdo nedovolí vyjádřit svůj nesouhlas. Tvůrci trendu toho samozřejmě využívají měrou vrchovatou a vytvoří myšlenku, že kdo není chamtivý a vypočítavý, je slabý, ba přímo snad i hloupý. A mnozí z těch, kdo nemají chamtivost a bezohlednost vrozenou, se bojí tuto skutečnost přiznat a stydí se za ni. Tím dochází k tomu, že se velká část národa přizpůsobuje trendu, který jim není příjemný. Cítí to, ale netroufají si to říkat nahlas. Mohlo by na ně padnout podezření, že jsou slabí. Tak postupně dochází k tomu, že je mnoho lidí zmateno. Přirozeně si nechtějí připustit, že se mýlili a už vůbec ne, že se vlastně i přetvařovali. To pak vede k tomu, že se lidé zamýšlí nad politikou jen velmi povrchně (volba menšího zla) nebo se dostaví totální apatie k politice (nechodí k volbám) a nebo se dokonce mnohým začne stýskat po starých časech komunismu.

To všechno je samozřejmě úrodným hnojivem pro dlouhé setrvávání počátečního trendu. Jak se tedy od této frustrace osvobodit? Jediný způsob je zbavit se studu. Přestat se stydět za to, že nejsem chamtivý a tvrdý nebo dokonce, světe zboř se, mám třeba i opačné vlastnosti. A podívejme se na vyspělejší část světa. S podivem zjistíme, že tam takový trend v popředí není a pro většinu populace dokonce ani není moc přijatelný. Kdybychom se zbavili studu, odbourali bychom i staré frustrace. Zajímali bychom se o politiku a snáze rozpoznávali typické představitele různých názorových proudů a přesně bychom dokázali říct: "takhle to já nechci". Skončilo by období politické beznaděje a mohlo by se naplno rozvinout hledání skutečných hodnot.

Autor: Josef Nekovář | středa 23.4.2014 18:38 | karma článku: 8,93 | přečteno: 462x