Jak už nadpis naznačil, půjdu volit Pravdu a lásku. Je naprosto zjevné, jak směšně tato věta v dnešní době zní. Já jsem ale nabyl přesvědčení, že chyba není ve mně.
Podobně jako je to s komunisty, je to dnes i s tradičními parlamentními stranami. Komunisté nikdy nedokázali říct, že jejich ideály měli v sobě i spoustu zla a nenávisti a že spousta věcí byla špatně. Přesto a možná i právě proto mají dneska pevné voličské jádro, které je stabilně zakotvuje v parlamentních lavicích.
Tradiční strany jako ODS a ČSSD a dnes už bych mezi ně započetl i Topku (především kvůli ostřílenému matadorovi Kalouskovi) jsou na tom obdobně. Kolikrát hlasovali pro zákony, nad kterými zůstával rozum stát. Pro zákony, které tak nestydatě nahrávaly různým lobistickým skupinám a deformovaly společnost. Kolikrát se navzájem tiše tolerovaly v záležitostech, ze kterých se ježily chlupy na zádech. Ale ani náznakem nikdo z nich nikdy ani šeptem neuznal, že by bylo něco špatně. Kdybych takovou stranu volil, připadal bych si jako stádovitý přikyvovač, který dává požehnání jejich hamižmé aroganci. A to i přesto, že tyto strany mají důvěru cca poloviny národa. Pro mě je taková volba skoro stejná, jako kdybych volil komunisty.
Proto budu volit Pravdu a lásku navzdory tomu, jak je tento výraz negativně vnímán a zesměšňován napříč celou společností.
A jinak všem bez ohledu na politický názor přeji krásný zbytek babího léta.
