Klientelismus - přestupní stanice k Demokracii

Frustrovaný národ, zdeformovaný desetiletími povinného jednotného názoru, musí nejdříve procitnout a objevit nové rozměry svobodného uvažování, než se vývoj začne ubírat skutečně správným směrem.

Každý diktátorský režim potřebuje ke svému fungování rozsáhlou biomasu Hujerů. V bolševickém režimu bylo podkuřování směřováno k Rusku. Do Ruska tak vedl Gigatunel, ve kterém se ztrácela ložiska uranu a veškeré české know-how. Komunističtí papaláši za své funkce ochotně vrhali do ruského chřtánu ta nejšťavnatější sousta.

Každá společenská změna probíhá postupně. Proto nebylo možné přejít po sametu k skvěle fungující demokracii skokem a stát se evropským tygrem, jak jsme mnozí doufali. Vysávání kvalitně ochočené hujerské biomasy muselo zákonitě pokračovat. Ruský chřtán byl nahrazen chřtánem nejtvrdších, rychle se orientujících klientelistických skupin a situace se mění k lepšímu jen velmi pozvolna. Kdy ale bude klientelismus definitivně odvržen? První náznaky tady jsou. Hlavní tvůrci a podkuřovatelé klientelismu ho sice stále popírají, ale začínají se tím stále více společensky zesměšňovat a velká část společnosti už jim to dneska nevěří. DOVOLÍ SI JIM TO NEVĚŘIT! Pozvolna tak přestáváme býti Hujery. Dokonce už dochází i k tomu, že prázdné politické fráze, předstírající nějaký politický směr - pravici, levici, atd. přestávají být výraznou částí společnosti akceptovány a stále více se uplatňují hesla kritizující klientelismus. Teprve až bude klientelismus omezen na úroveň blížící se prosperujícím demokraciím, budou se moci profilovat skutečné politické směry.

Celý proces zániku klientelistického režimu je zpomalován společenskými frustracemi. Za komunistického režimu bylo mnoho lidí skutečně přesvědčeno o jediné a správné cestě násilného socialismu. A najednou bylo ve vteřině všechno jinak. Frustrace je pak nevyhnutelná. Podobně pak většina národa podlehla přesvědčení, že rozjetý klientelistický režim je tou nejsprávnější cestou. Postupně se ale začíná projevovat fakt, že to není úplně to pravé ořechové. To jistě také přináší frustrující tendence, což je provázeno stále nižší účastí ve volbách. Přiznat si, že jsme se nechávali po léta masově obelhávat, není určitě jednoduché a smiřování se s tímto faktem nějakou dobu potrvá.

Přirozený vývoj společnosti je z dlouhodobého hlediska vždy pozitivní. Proto lze očekávat postupné opadávání společenských frustrací a omezování klientelismu i u nás. Jde jen o to, jak pomalu či rychle to půjde. Časem se na smetiště českých dějin přesunou vyčpělá hesla typu Neznám špinavé peníze a zařadí se po boku takových výrazů jako Vítězná dělnická třída. Politici, u kterých všichni cítíme silnou vazbu na klientelistický státní byznys, budou při plamenném vykřikování svých hesel stejně směšní, jako agitující politruci minulého režimu. Bude to doba, kdy budeme zase o kus svobodnější, kdy organizační struktury státu budou moct být vytvářeny smysluplně a hospodárně. A pak se teprve může začít pomalu rozbíhat východoevropský tygr, navazující na úspěšné tradice z dávných dob.