Český občan = snadná kořist

V běžném životě se často stává, že se zákazník nechá vmanipulovat do ne příliš výhodné pozice, když platí za zboží nebo službu. Například když řemeslník ne zcela jasně a zřetelně předem určí cenu a při placení využije zákazníkovu nedůslednost a v ne příliš přehledném výčtu jednotlivých položek se cena vyšplhá o kus výše než zákazník původně očekával. Stejně například banka využije při jednání o prodloužení hypotéky zákazníkův ostych z příliš pragmatického a nekompromisního postoje. A totéž se odehrává při volbách.  

Pokud se lidé postupně poučí, začnou se řěmeslníci i bankéři chovat lépe. Musí se přizbůsobit, aby nezkrachovali. V politice se nám to ale nedaří. Naše státní zakázky jsou mnohem neprůhlednější a podezřelejší než v okolním světě. Naši politici zcela bezostyšně a s arogancí sobě vlatní řeší krizi zvýšením přímých výběrů od občanů, aniž by sě obtěžovali zprůhlednit a zkvalitnit hospodaření se státními zakázkami.

U řemeslníka či bankéře mohu buď rezignovat a zaplatit více anebo překonat ostych a určitou pohodlnost a své mnohdy těžce vydělané peníze si více chránit a lépe si žít. A stejné je to s politiky. Pokud nejdu k volbám, rezignuji a smiřuji se s tím, že budu žít hůře. A stejně tak rezignuji, když dám hlas někomu, kdo se na špatném hospodaření v minulosti podílel. To, že volím sociální demokraty proto, že současná jakoby pravice je mi trnem v oku, je opět stejná rezignace. Stejné je to, když volím ODS proto, že jsou mi protivní sociální demokraté. Abychom docílili změny, musíme volit někoho úplně nového, u koho je alespoň slušná šance, že má čisté úmysly. Jako bych právě slyšel argument, že nikdo takový není. Jde ale jen o to, že jsme si zatím poptávku po nových politicích nevytvořili. Zatím se stále necháváme zlákat tradičními klišé, jako například "volbou menšího zla". Pak se ale jen přelévá moc od jednoho zla ke druhému a nic se nemění. A stejně tak už slyším další argument, že volbou malé strany znehodnocuji svůj hlas. Pak by ale nikdy nemohlo vzniknout nic nového. Navíc každé procento pro stranu, která se jeví důvěryhodně, vytváří poptávku po lepších stranách. Dáváme tak najevo, že důvěryhodné strany chceme a že má smysl se o lepší politiku snažit. Že jsou tady voliči, kteří to ocení a kteří to tak chtějí.

Uvítal jsem, když paní Fišerová oznámila, že ji přízeň v prezidentské volbě potěšila a že chce v politice pokračovat. Alespoň nějaká možnost. I za cenu toho, že voliči malých stran budou možná rozdrobeni, to má smysl, protože nějak se prostě začít musí. I kdybych měl nakonec volit například Balbínovu poetickou, protože nikdo jiný neposkvněný na seznamu nebude, má to smysl. A jako bych slyšel další argument, že každá nová malá strana bude velmi rychle vtažena do špinavé hry současných velkých stran. Pokud se tak stane, budu v příštích volbách hledat další důvěryhodnou stranu. Rezignací nevyřeším zcela určitě nic.

Je to jen na voličích, co si nechají líbit. Abychom se měli lépe, nesmíme politikům prominout nic netransparentního, nic podezřelého. Za každé odpuštění jejich drzosti budeme po zásluze potrestáni. Čím více jim odpustíme, tím více si k nám dovolí. To je neúprosná zákonitost. A neodpustit znamená jít k volbám a volit někoho jiného. Stejně jako nemusíme dávat zbytečně více svých peněz bankéřům, manipulativním obchodníkům nebo třeba vychytralým řemeslníkům, tak nemusíme dávat zbytečně více svých peněz neprůhledným a netransparentním politikům. Pro lidi, kteří chtějí výraznou změnu v politice,  je jedinou možností jít k volbám a volit jinou stranu než ODS, ČSSD, TOP09 nebo všechny ty další zdiskreditované či podezřelé politické strany. Nebo snad existuje nějaká jiná možnost?

http://www.youtube.com/watch?v=JFJ_BHVLn8A