Zajímavá účinnost. 2 větrné parky  ČEZ v Rumunsku se souhrnnou kapacitou 600 MW mají vyrobit stejné množství (1,6 TWh) elektřiny ročně. To by byl koeficient využití 30 % vs 46 % u tohoto větrného parku. Takže orientačně 2/3 offshore kapacity = 1 onshore. Z pohledu investičních nákladů to již zas tak zajímavé není. ČEZ postavil svůj projekt za 1,1 mld EUR, Němci za 2 mld EUR, o 80 % dráž. Přestože větší turbíny by měly poskytovat lepší poměr cena/výkon, nákladnější instalace v mořském dně udělá své. Přes obrovský rozdíl ve výši investičních nákladů je třeba uvážit i investiční prostředí Rumunska a Německa, kde Rumuni už oznámili, že budou omezova dotace OZE. V případě tohoto parku chtějí dát ČEZ místo slíbených dvou zelených certifikátů jen jeden s tím, že by druhý dostali v roce 2017. Čemuž ale asi nikdo moc nevěří. Věřím, že výsledný obrázek si udělá každý sám, ale je to ukázka toho, jak ošemetné bývá všemožné predikování budoucího stavu.

K těm investičním nákladům BARD Offshore 1, přesná částka zřejmě nebyla veřejně publikována, ale v tisku se objevily informace, že byla vyšší než 2 mld eur, ovšem bez přesnější specifikace o kolik, takže v reálu je to zřejmě víc. Z investičních nákladů >2 mld eur, % odhadu ročních provozních nákladů z inv. nákl., plánované výroby 1,6 TWh a životnosti 20 let by se dala zhruba nastřelit výrobní cena za kWh, ale bylo by to skutečně extrémně nahrubo, takže se neodvážím to veřejně veřejně publikovat. Jinak podle odhadů v DE by měl park 20 let dostávat podporu 13,3 ct/kWh (rovněž bez záruky).

Mě osobně připadá těch 46% jako velice optimistická hodnota, skutečně se nechám překvapit výsledky parku přes letošní podzimní větrnou sezónu, zda je to opravdu reálné. 

S těmi certifikáty máte pravdu. To je jeden z problémů OZE, výše podpory vychází z politických rozhodnutí, které se mohou samozřejmě měnit, a dokonce někdy i retroaktivně. To se pak skutečně výpočty ekonomické návratnosti v období rozhodování o investici dělají opravdu dost komplikovaně.

velmi zajímavé. Není ovšem jasné, jak síť vlny dodávky energie ustojí. Patrně zažijeme pravidelné black outy

Tak blackouty jsou především novinářské téma, protože je to katastrofa zaručující vysokou sledovanost médií. Bundesnetzagentur se výrazně poučila z posledního velkého průšvihu 4/11/2006, který byl řekněme nepřímo spojen v problematikou VtE v DE (info zde - http://nejedly.blog.idnes.cz/c/39287/Jak-Norwegian...), i když takto to nebylo ve vyšetřovací zprávě formulováno.

Problematika stabilty ES je v DE velmi podorobně sledována, už z toho důvodu, že Zelení v DE v podstatě vyrobili takovou "laboratoř" na zvládání komplexních dynamických jevů v ES a průběžně pracují na přitvrzování podmínek zatěžkávacích zkoušek. A z pohledu ČR bezpochyby exisrují krizové plány národního TSO (ČEPS), jak se případně závažných problémů od DE odstřihnout a katastrofické přechodové jevy zvládat. Ostatně jedna z možných předběžných reakcí je vybudování Phase Shift Trnsformers na přeshraničních profilech s ČR/DE a PL/DE (http://nejedly.blog.idnes.cz/c/239853/Polaci-prisk...). Síťaři v DE i jinde v Evropě si toto skutečně hlídají a v případě potřeby tlačí na stát, aby zasáhl. Jeden z výsledků tlaku BNA v DE je toto (http://nejedly.blog.idnes.cz/c/341304/Potize-nemec...). Nicméně politická kreativita řekněme environmentální části politického spektra je skutečně neomezená a důsledky se samozřejmě musí hlídat.

Velmi podstatná otázka-Kdy se projekt zaplatí a kdy začnou růst zisky?!?

Konkrétní odpověď ke konkrétnímu projektu samozřejmě nelze nalézt ve veřejně přístupných zdrojích, jedná se o dosti citlivé obchodní informace. Navíc je nutné rozlišovat, zda hovoříme o "skutečném"trhu (momentálně neexistujícím bez dotací do OZE) nebo o aktuálním "fiktivním" trhu vytvořeném zelenými (s dotacemi).

Takže mohu pouze obecně. Situace s návratností OZE je obecně velmi komplikovaná. Zeleným se podařilo zcela rozvrátit elektroenergetiku dotacemi do OZE. Takže návratnost projektů je nutné vyhodnocovat ruku v ruce se systémem dotací, který se navíc může měnit na základě aktuálních politických vlivů, a to dokonce občas i retroaktivně. Podle mého osobního názoru, což prosím zdůrazňuji, by ani takto výkonný zdroj a ani v takto příznivých klimatických podmínkách (Kv=46%) nebyl nikdy realizován, kdyby nebyl opřen o systém dotací offshore VtE v DE. Konkrétní ekonomické údaje k BARD Offshore 1 najdete v 5.6.3 zde (http://de.wikipedia.org/wiki/Offshore-Windpark#Wir...), výhledy do budoucna v 5.6.4. Spousta odborníků v DE se navíc domnívá, že offshore z důvodu objektivně vyšších inv. nákladů nemohou konkurovat onshore a jedná se o mrhání prostředky (myšleno ve srovnání s onshore) - viz 5.6.5. Upozornění: pokud nejste němčinář, tak AJ verze bývají obvykle redukované překlady.

Jinými slovy, konkrétní ekonomickou návratnost projektu odpověď neznám. Možná byste se v německých zdrojích dopátral nějakých kvalifikovaných odhadů. Já jsem se zabýval pouze technickou stránkou věci, ostatně více mě to baví.

Poučené, informované a zajímavé pro ty, kteří nemají technické vzdělání, jako je tomu například v mém případě. Díky!

Lepší jako naše FVE. Vítr fouká i v noci. Jakou mají životnost? Kolik lidí při výstavbě přišlo o život?

Projektová životnost základních strojních součástí v gondole je uváděna na 20 let. Podle dostupných informací byly v průběhu výstavby dva smrtelné pracovní úrazy, což je v takto drsných klimatických podmínkách a rizikových činnostech ve vysokých výškách na otevřeném moři dle mého názoru spíše doklad o solidní úrovni BP v DE.