Vládní jaderná strategie

Česká vláda konkretizovala svoji představu o budoucím směřování energetiky schválením Státní energetické koncepce a Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky.

Po jedenácti letech od schválení předchozí Státní energetické koncepce (SEK) z roku 2004 našla vláda České republiky na přelomu května a června dostatek vnitřní shody a meziresortního „koaličního potenciálu“, aby schválila dva klíčové dokumenty formulující strategické zadání pro rozvoj národní energetiky na následující čtvrtstoletí.

Z pohledu vývoje energetiky v Evropě resp. Evropské unii byl opravdu již nejvyšší čas. Je zřejmé, že v odstupu více než jedné dekády od schválení předchozí SEK bylo nutné reagovat na dynamický evropský vývoj v energetickém sektoru, zohlednit stav a perspektivy rozvoje národní ekonomiky a v tomto rámci rozpracovat národní strategii a přístup k plnění závazků EU v oblasti klimatické a energetické politiky.

Koncepce definuje vrcholové strategické cíle české energetiky, kterými jsou bezpečnost dodávek, udržení konkurenceschopnosti ve spojení se sociální přijatelností konečné ceny energie a zároveň dlouhodobá udržitelnost z hlediska dopadů energetických technologií na životní prostředí.

Pro dosažení strategických cílů jsou v dokumentu formulovány a rozpracovány následující klíčové priority, na které by se měla národní energetika v budoucnosti především zaměřit:

• vyvážený energetický mix
• úspory a účinnost
• infrastruktura a mezinárodní spolupráce
• výzkum, vývoj a inovace
• energetická bezpečnost

Ve velmi koncentrované a zjednodušené formě lze prohlásit, že cestou k naplnění stanovených priorit má být další rozvoj jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů, provázený postupným snižováním zastoupení fosilních paliv v energetickém mixu.

Koncepce se komplexně a poměrně podrobně zabývá různorodými oblastmi národní energetiky. Není mým cílem v odlehčeném formátu víkendového blogu prezentovat nějaký ucelený přehled. Vybral jsem si pouze fragment, který mě vzhledem k mojí profesi nejvíce zajímá, tj. oblast elektroenergetiky resp. jaderné energetiky. Čtenáři podle svého osobního zájmu v dokumentu naleznou zásadní požadavky a zadání státu m.j. pro zmiňovaný sektor elektroenergetiky, ale i plynárenství, teplárenství, přepravy a zpracování ropy a další.

Pro oblast jaderné energetiky jsou v SEK stanoveny následující dílčí cíle:

• Podporovat rozvoj jaderné energetiky jako jednoho z pilířů výroby elektřiny. S cílovým podílem jaderné energetiky na výrobě elektřiny okolo 50% a s maximalizací dodávek tepla z jaderných elektráren
• Podpořit a urychlit proces projednávání, přípravy a realizace nových jaderných bloků ve stávajících lokalitách jaderných elektráren o celkovém výkonu do 2 500 MW, respektive roční výrobě ve výši cca 20 TWh v horizontu let 2030 – 2035 včetně nezbytných kroků mezinárodního projednávání
• Vytvořit podmínky pro prodloužení životnosti elektrárny Dukovany na 50 let a bude-li to možné, až na 60 let (s ohledem na technologie, bezpečnost, ekonomiku a pravidla EU)
• Případnou výstavbu dalšího nového bloku ve stávajících lokalitách jaderných elektráren cílit kolem předpokládaného odstavení elektrárny Dukovany, tj. po roce 2035 v závislosti na predikci bilance výroby a spotřeby
• Zajistit legislativní, administrativní a společenské podmínky pro vybudování a bezpečný a dlouhodobý provoz úložišť radioaktivního odpadu a pravidla pro nakládání s vyhořelým palivem jako s potenciálně cennou druhotnou surovinou
• Vyhledání a zajištění územní ochrany další vhodné lokality pro rozvoj jaderné energetiky
• Rozhodnutí o úložišti jaderného odpadu do roku 2025

Na SEK jako vrcholový strategický materiál navázal počátkem června další schválený vládní dokument - Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který již formuluje konkrétní úkoly v oblasti přípravy výstavby nových jaderných bloků v České republice.

Vzhledem k nepřehlednému a obtížně předpovídatelnému budoucímu vývoji na evropském trhu s elektřinou akční plán doporučuje pokračovat v procesu přípravy výstavby nových jaderných elektráren ve dvou etapách.

V první etapě, již nyní aktuálně probíhající, je klíčové zachovat v rámci státu všechny potřebné průmyslové i neprůmyslové kapacity a znalosti. Reálně to znamená pokračování přípravné fáze výstavby jak v Temelíně, tak v Dukovanech. Zcela konkrétně se jedná o získání všech potřebných povolení a uzavření smluv s potenciálními dodavateli na zajištění zpracování licenční a povolovací dokumentace a následnou spolupráci na získání stavebního povolení. Pro tyto práce byl vymezen časový rámec do roku 2025.

V druhé etapě, v období před vydáním stavebního povolení kolem roku 2025, vláda na základě aktuální situace na evropském energetickém trhu rozhodne, zda z hlediska státu stále přetrvává strategická potřeba vybudovat novou jadernou elektrárnu či elektrárny, což z hlediska investora znamená přechod do fáze plné účinnosti dodavatelských smluv a zahájení reálného čerpání odpovídajících investičních nákladů.

Z hlediska priorit výstavby dokument uvádí jako klíčový faktor udržení výroby v lokalitě Dukovany, přičemž spuštění nového bloku směřuje k roku 2037 tak, aby bylo zajištěno plynulé pokračování provozu a udržení kvalifikovaného personálu v lokalitě v době odstavení stávající elektrárny.

Autoři podkladových ekonomických analýz zpracovávaných v rámci přípravy SEK samozřejmě nevlastnili křišťálovou kouli a nechali tedy na posouzení budoucích vlád, zda se situace na evropském elektroenergetickém trhu již dostatečně stabilizovala natolik, aby bylo možné nové jaderné zdroje stavět na komerční bázi, tj. bez státních garancí, či zda je situace i nadále nestabilní a tudíž bude nutné rovněž rozhodnout o poskytnutí určitých garancí, případně konkrétně jakých, v jakém rozsahu a výši.

V dokumentu byly rovněž nastíněny možné obchodní modely, které přicházejí v úvahu pro výstavbu nového jaderného zdroje v právním prostředí České republiky:

• investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren společností ČEZ, a. s., popř. její 100% vlastněnou dceřinou společností
• investice prostřednictvím privátního investorského konsorcia (ČEZ, finanční investor, velký odběratel, dodavatel jaderného bloku atd.)
• přímá výstavba ze strany státu nově založeným státním podnikem

Příslušná studie podrobněji specifikující předpokládané obchodní modely by měla být předložena vládě do konce příštího roku.

Závěrem si dovolím předpokládat, že většina veřejnosti profesně zapojené v sektoru energetiky schválení Státní energetické koncepce a Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky přivítala, i když původně zřejmě očekávala řekněme vyhraněnější stanovisko. Doufejme jen, že následující vlády do roku 2025 nebudou nedávno schválené dokumenty „politicky kreativně“ přepracovávat a bude se tak skutečně jednat o dlouhodobě platný „jízdní řád“ pro českou energetiku.

(Zpracováno z tiskových zpráv dostupných na stránkách vlády ČR a MPO ČR)

(Psáno pro blog.iDNES)

Petr Nejedlý