- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Dodnes si vzpomínám na až neuvěřitelně nesmyslnou a technicky nekvalifikovanou argumentaci „aktivistů“, kteří sice hlasitě a emotivně vykřikovali cosi do médií, avšak ani vzdáleně netušili, o čem vlastně hovoří. Tuto mediální masáž jsem považoval (a nejenom já, bohužel) za naprosto okrajovou záležitost. Byly to pro nás komické výkřiky technických nedouků, kteří v průběhu svých povětšinou humanitních studií zapomněli na to málo z fyziky, co do nich s vypětím všech sil natloukli pedagogové na střední škole. Prostě to bylo něco, čím se my „borci“ technici nemusíme vůbec zabývat.
Tak jsme se jen pochechtávali a z oficiálních médií jsme se mohli dozvědět, že v Temelíně jsou instalovány reaktory „černobylského typu“, protože jsou z Ruska. Že v Temelíně může dojít k jadernému výbuchu s ještě děsivějšími následky než v Hirošimě, přičemž může být z povrchu zemského smeteno skoro půl Evropy. Že se v Temelíně jedná o smrtelně nebezpečnou kombinaci východního „šrotového reaktoru“ a západního řídícího systému, která už z pouhého principu kombinace východ - západ nemůže správně fungovat. Že se prudce zvýší počet osob s výskytem rakoviny a leukémie v okolí elektrárny, ba dokonce v celých jižních Čechách. Že voda z chladících věží je radioaktivní a navíc způsobí zvýšení množství srážek v celém regionu, což bude mít dalekosáhlé následky na zemědělství...
Je fakt, že v té době byla ještě v živé paměti katastrofa v Černobylu, což bylo naprosto flagrantní a fatální selhání části jaderné energetiky „východního bloku“, a to s dlouhodobými a celosvětovými důsledky. Veřejnost na aktivisty vsugerovávané spojení Temelín <=> Černobyl dobře slyšela a reagovala požadovaným způsobem, tedy s pocitem ohrožení.
I teď po více než dvaceti letech je v našem oboru Černobyl memento, kam až může zajít „politicky motivované“ řízení techniků. Avšak ten zásadní problém byl už „zakódován“ ve vlastním konstrukčním řešení a fyzikálních charakteristikách černobylského reaktoru, což personálu umožnilo na opakovaný přímý příkaz nadřízených dostat reaktor do nestabilního stavu. Mimochodem, podařilo se to až s vynaložením značného úsilí a „technické invence“ při vypínání a obcházení funkce snad úplně všech ochran, které u tohoto reaktoru tehdy byly instalovány. A nebylo jich zas tak málo. Konstrukce a fyzikální charakteristiky reaktoru VVER v Temelíně samozřejmě nic takového neumožňují, což je ta nejlepší možná ochrana proti zásahům "lidského faktoru". Paní fyzika je totiž dosti sebestředná dáma a nezajímá ji absolutně nic: politika, napjaté termíny, ekonomické ukazatele. Ve své podstatě je to až dětsky jednoduché: Nemáš správné parametry? Děláš něco, co nemáš? Některý ze systémů nepracuje tak, jak má? Udělal jsi chybu? Odstavuji a nazdar!
Takže už tehdy jsem chtěl začít psát. Ale znáte to. Byl jsem pár let po škole a bez profesních zkušeností. Děti byly malé, „neměl jsem čas“ a musel živit rodinu. A taky jsem si říkal, že se snad proboha někdo kompetentní zvedne a začne alespoň na ty největší nesmysly reagovat a všechny otázky seriózně vysvětlovat. Někdo, kdo sedí na polstrované židli a je za to dobře placen. Budiž řečeno, že kompetentní se nakonec opravdu zvedli a vysvětlovat skutečně začali, ovšem pozdě. No a mezitím si několik „technických komiků“ udělalo z boje proti jaderné energetice dobře placenou politickou trafiku (a nejenom v ČR). A teď jsme tam, kde jsme. Ale upřímně, mohlo to dopadnout ještě hůř.
O pár let později zase měli titíž snaživci jinou starost. Už ne o bezpečnost (jiho)českého obyvatelstva, ale jestli ČEZ po spuštění Temelína neprodělá kalhoty a nezbankrotuje. Z dnešního pohledu je to obzvláště komické, protože v dnešní době je firma naopak obviňována z nepřiměřeně vysokých zisků pocházejících mimo jiné z prodeje elektřiny do zahraničí. Dokonce to vypadá, že z dividend zafinancuje rozjezd české důchodové reformy...
Čas však oponou trhnul. Na podzim roku 2007 jsem se téměř po dvaceti letech praxe v energetice konečně rozhoupal a začal publikovat, především na stránkách internetového deníku Neviditelný pes. Po uveřejnění přibližně dvaceti článků jsem si řekl, že je škoda, když jsou texty „vyvěšeny“ pouze jeden den a pak nenávratně zmizí v propadlišti dějin. Tedy alespoň z mého osobního pohledu, čtenáři ať si udělají svůj vlastní názor :-)).
Pokud se tedy zajímáte o elektroenergetiku a její dopady na životní prostředí, o využívání obnovitelných zdrojů energie resp. o jadernou energetiku v České republice a ve světě, mohu Vás tímto pozvat na svůj blog.
(Poznámka pro čtenáře: zpočátku budu na svém blogu většinou prezentovat svoje starší texty publikované v deníku Neviditelný pes, které budu občas prokládat novými články na aktuální témata.)
Snad nebude vadit, že jsem z pohledu mnohých „zaprodanec jaderné lobby“. Ostatně texty doporučuji i příznivcům jiných názorových proudů, protože parafrázuji-li klasika „pouze pečlivým studiem poznáš svého nepřítele, zjistíš slabiny a vyhraješ válku“.
Ovšem já osobně energetickou koncepci nepovažuji za žádnou válku. A když už, tak pouze za válku racionálních argumentů.
Přeji Vám tedy, ať na konci žádného z mých článků nelitujete, že jste jej začali číst.
Petr Nejedlý, 8.6.2008
Další články autora |
Rodiče budou jistě souhlasit, že vybrat tu správnou dětskou chůvičku je občas dost fuška. Abychom vám pomohli s rozhodnutím, naše dvě redaktorky...