Německé volby 2009 versus jaderné elektrárny

V roce 2009 se v Německu budou konat parlamentní volby. Máme sice teprve červenec 2008, avšak v německých médiích již nějakou dobu probíhá politická a mediální „dělostřelecká příprava“.

Z mediálních hlubin se pravděpodobně vynoří jedno z kontroverzních volebních témat – a tím je otázka budoucnosti německé jaderné energetiky.

V Německu v současné době vládne velká koalice CDU/CSU a SPD pod vedením kancléřky Angely Merkelové. V rámci koaličních jednání po předčasných parlamentních volbách v roce 2005 se nastupující vládní politické strany dohodly na pokračování energetické politiky předchozí vlády kancléře Gerharda Schrödera, tj. SPD a Strany zelených. Právě Schröderova vláda zavedla do německé politiky známý pojem „Atomausstieg“, tj. česky „odstoupení od jaderné energetiky“.

Kancléřka Merkelová vyjádřila stanovisko CDU k otázce jaderné energetiky již několikrát, naposledy 20.07.2008 v letním rozhovoru pro televizi ARD, který mě podnítil k napsání mého dnešního příspěvku. Německá média charakterizují stanovisko CDU/CSU k otázce jaderné energetiky sloganem „Ausstieg aus dem Ausstieg“, což lze přeložit jako „odstoupení z odstoupení“. Míněno samozřejmě ve smyslu nepokračování stávající politiky postupného útlumu provozu německých jaderných elektráren. Pokud čtenáře zajímají technické podrobnosti německého programu odstoupení od jaderné energetiky, mohou je nalézt na mém blogu v článku Německo: Atomausstieg a faktor X. Pro ostatní postačí pouze souhrnná informace v tom smyslu, že v souladu s tímto politickým programem by měly být zhruba do roku 2020-2021 odstaveny všechny německé jaderné elektrárny.

Na otázku ve zmiňovaném televizním rozhovoru, zda považuje jadernou energii za technologii budoucnosti, či pouze za přechodnou technologii, kancléřka Merkelová pragmaticky odpověděla, že produkce německých jaderných elektráren v současné době pokrývá třetinu národní spotřeby elektrické energie, přičemž v Bavorsku tento podíl činí dokonce 60%. Dále uvedla, že s ohledem na vzrůstající ceny energie považuje za rozumné vést diskuzi ohledně prodloužení provozu jaderných elektráren. Zvláště při zohlednění všeobecně známého velmi vysokého bezpečnostního standardu německých jaderných elektráren.

Jsem velmi zvědav na předvolební argumentaci SPD, která je doposud pod silným vlivem svojí vnitrostranické zelené frakce a neochvějně trvá na politice odstoupení od jaderné energetiky. Jádro pudla je skryto v okolnosti, že politika „Atomausstieg“ byla dohodnuta po volbách v roce 1998 koalicí SPD a Stranou zelených jako určitá politická úlitba SPD koaličnímu partnerovi. Tehdejší politická reprezentace SPD považovala výměnný obchod „Atomausstieg“ za ústup Strany zelených v jiných politických otázkách za velmi výhodný, protože odstoupení bylo dohodnuto v časovém horizontu politického nekonečna (více než 5 volebních období) a nepovažovala tehdy za nutné zabývat se technickou podstatou věci, tj. náhradou produkce odstavených jaderných elektráren.

Politická realita v následujících letech tomu chtěla, že tuto energetickou politiku převzala i následující vláda kancléřky Merkelové, tentokrát však jako úlitbu CDU/CSU vůči SPD. Základní politické východisko koaličních vyjednavačů CDU/CSU bylo, bohužel, obdobné. Nebo-li rovněž i v jejich případě se jednalo o výměnný obchod za ústup SPD v jiných politických otázkách.

Čas však oponou trhnul. Nacházíme se v druhé polovině roku 2008. Pokud Němci skutečně chtějí do roku 2021 odstavit jaderné elektrárny, které v současné době vyrábějí třetinu jejich spotřeby elektřiny, budou muset opravdu urychleně vyřešit otázku technické náhrady odstavených jaderných energetických kapacit a samozřejmě rovněž financování jejich výstavby. 

A právě o těchto otázkách by se mělo diskutovat v předvolební kampani v roce 2009. Pokud k této diskuzi nedojde, tj. bude zachován status quo, tak by německé politické elity tímto v praxi předvedly technické veřejnosti nevídaný energetický experiment. Byl by sice znám přesný harmonogram odstavování jaderných zdrojů, avšak nebylo by dostatečně jasné, čím a kdy budou reálně nahrazeny. Pro německé elektroenergetiky tak trochu ruská ruleta. Pro Čecha velmi zajímavá situace k přeshraničnímu pozorování.

Problémem totiž je, že i relativně „malou“ plynovou elektrárnu o výkonu řádově stovek MW lze postavit tak za pět až šest let. Výkon odstavovaných jaderných elektráren je přibližně 20 000 MW - a čas kvapí a kvapí...

Psáno pro blog iDNES, 22.07.2008.

Petr Nejedlý