Podobna tragedie v CR

Ten vybuch methanu pusobil jako roznetka od ktere se vznitil uhelny prach, a nasledny vybuch ktery se siril jako ohniva koule chodbami, a viri pred sebou dalsi prach. Ta intenzita vybuchu nebyla nikterak vysoka, ale problem byl, ze ohen spotreboval okolo deseti procent kysliku, takze vetsina haviru se v dole udusila.

Nicmene jiz v dobe nestesti bylo rozhodnuto v dane lokalite otevrit povrchovy lom, a timto dotezit uhli zbyle po hlubinne tezbe.

K danemu nestesti tedy nedoslo ze zasahu vyssi moci - dejme tomu v dusledku mimoradnych a nepredvidatelnych geologickych podminek, ale dementnim planovanim a neporadkem, a ignorovanim bezpecnostnich predpisu a to hned v nekolika rovinach.

Podobna tragedie v CR

Se stala v roce 1981 na dole Pluto u Litvinova - tenkrat to stalo zivot 65 haviru.

Stejne jako u vyse zmineneho se jednalo o hlubinnou tezbu hnedeho uhli, a ja zde popisi tehdejsi pricinu nestesti, ponevadz to neni az zase tak vseobecne znamo. Pri komorove tezbe se vytvareji dutiny cca 20x20 o vydobytne vysce cca 10 metru. Jednotlive komory jsou od sebe oddeleny piliri, takze cca 50 procent uhli zustane v zemi. Po vytezeni je nutne jednotlive komory zavalit, ponevadz jsou zdrojem otresu a pozaru. Tehdy doslo k tomu, ze v jedne z nezavalenych komor se nahromadil methan, a pri zriceni stropu v teto byl tento jako pistem vytlacen do okolnich chodeb, a zde se pravdepodobne nasledne vznitil od napriklad uderu krumpace o kolejnici - to samo o sobe by nebyl velky problem, ale tehdy se plnil plan, a misto uklidu chodeb od uhelneho prachu se rubalo dalsi uhli, takze toho prachu bylo podle svedectvi misty po kolena.

REALNA budoucnost

je pouze termojaderna fuze a obnovitelne zdroje energie - termojaderna fuze je v soucasnosti ve stadiu plne pripravenosti resit energeticke problemy lidstva, stejne tak jako plne obnovitelne zdroje.

Jen ta forma uziti termojaderne fuze je asi ehm neakceptovatelna pro drtivou vetsinu obyvatelstva - viz napriklad

http://cs.wikipedia.org/wiki/Car-bomba

Pokud bychom se pokouseli nahradit veskerou energii z fosilnich paliv jadernou energii, potrebovali bychom cca 16400 reaktoru o prumernem vykonu 1GWe. Jinymi slovy, potrebovali bychom po dobu 45 let uvadet do provozu KAZDY DEN JEDEN jednogigawatovy reaktor - je to realisticke??

Daleko pravdepodobnejsi je powerdown populace, ktere bude predchazet jeji downsizing.Nejvyssi energetickou navratnost neslibuje jaderna elekrarna, ale dejme tomu nuklearni ponorka vyzbrojena balistickymi strelami s nuklearnimi hlavicemi, a za pomoci techto si vynutit pristup ke zdrojum fosilni a obnovitelne energie

Re: REALNA budoucnost

Ačkoliv pracuji v jaderném oboru, tak vůči termojaderné fúzi jsem poměrně skeptický. Už několik desítek let se projevuje v tomto oboru "zákonnitost nešťastného výzkumníka", tj., že každý vyřešený problém přináší několik nových. Podle mě si minimálně ještě několik desetiletí si počkáme.

Vámi uváděných (přibližných) energetických proporcí jsem si vědom - a proto se také ohledně JE zmiňuji o průmyslově vyspělých zemích (i z jiných důvodů). Životaschopná koncepce zde by mohl být mix založený na JE v baseload a regulačním režimu + obnovitelné zdroje + marginálně fosilní zdroje. Otázka rozvojového světa a zřejmého výrazného vzrůstu en. potřeb v budoucnu je na samostatnou (a komplikovanou) debatu.

Teorie "downsizing" obyvatelstva jsou mě známy a mám těžké potíže se s nimi mentálně srovnat, nicméně budoucí globální válku o en. zdroje asi nelze vyloučit. Pořád si ale myslím, že lidstvo jako celek je dostatečně mentálně a morálně na výši, aby se tyto teorie nevyplnily.

O bezpečnost vlastně nikdy moc nešlo -1-

Ať už je módní psát o čemkoliv, měli bychom si jak občané zachovávat zdravý nadhled spolu se zdravým rozumem. Dnešné fóbie z úrazů a úmrtí je sice hezká a vypadá velice seriózně, ale ve skutečnosti jde jen o to, aby firmy vypadaly pěkně, že dbají o blaho občana. Jenže rizika spojená s těžbou paliv a surovin, s výrobou čehokoliv, a konec konců i s životem samotným prostě vždy byla a vždy budou.

.

A téměř nikdo z občanů se nevzdá toho, aby si vozil zadek v osobním autě, a to i přesto, že velice dobře ví, že nás každoročně kvůli automobilismu musí chcípnout  cca tisíc z deseti miliónů a že počet vážně raněných nebo raněných s trvalými následky je ještě mnohem vyšší.  Prakticky každému je to vlastně úplně jedno. Proč?  Protože osobní pohodlí a spotřeba je dnes až na prvním místě. Přitom ale úplně stejný občan bude řvát jako postřelený, když se se zhruba desetinásobně (a možná i stonásobně) nižší úmrtností bude vyrábět elektřina v jaderných elektrárnách. 

O bezpečnost vlastně nikdy moc nešlo -2-

Je tedy bezpečnost skutečně tím nejdůležitějším argumentem? Ale kdepak. A až průměrnému občanovi vypnete elektřinu, protože už to z uhlí nepůjde dál, tak i kdyby se bezpečnost zhoršila, bude trvat na tom, že chce doma svítit a čumět na televizi a datlovat na PC a bude mu úplně fuk, jak a kde se ta elektřina vyrobí (přesto že by mu to jedno být nemělo). Protože v ten moment totiž půjde o jeho pohodlí (a občanské svobody) a to je přeci naprosto nedotknutelné. A nějaké oběti při těžbě? No koho to vlastně doopravdy zajímá? Takže všechny ty vznešené úvahy o nebezpečnosti jaderné energetiky mají od svého prvopočátku sloužit jen jako strašák ke znepokojování občanů (co kdyby jim to bouchlo za chalupou? že jo?), aby se neinvestovalo do jaderné energetiky a aby tento segment trhu (a hlavně penězovod) stále mohla ovládat uhelná lobby. A aby se na tom mohli dál přiživovat i jiné skupiny lidí (třeba zelení a další). Takže o čem se tu vlastně diskutuje?

Boj o život

není jak by se snad zdálo jen výsadou výroby energie. Takový automobilismus má jen v Česku ročně na svědomí asi 1000 obětí na dese miliónuů obyvatel. Ta čísla, která uváděl autor blogu za uhelnou energetiku jsou z půlky svět a ne z ČR.

.

Je tedy zřejmé, že i když je počet obětí uhelné energetiky díky těžbě uhlí relativně vysoký, je stále ještě cca 10-krát nižší než počet obětí automobilismu. Jestliže se tedy jaderná energetika autorovi jeví celkově ještě jako bezpečnější zdroj energie než uhelná, bude pak její srovnání s automobilismem ještě zajímavější. 

.

Na druhou stranu se autor vtipně vyhnul sporovnání bezpečnosti těžby uhlí a těžby uranu! Takže ono srovnání uvedené v blogu je poněkud ošidné. A to i přesto, že uranu je na jednotku získané energeie potřeba o několik řádů méně než uhlí. Ona zase koncentrace uranové rudy v hornině je o několik řádů nižší než uhlí v uhelné pánvi. Takže nevím, co vlastně autor srovnával.