Jak nám Rusko jenom „němnóžko“ přivřelo ropný kohoutek

V českých internetových médiích proběhla v minulém týdnu zpráva, že Rusko bez bližšího vysvětlení omezilo dodávky ropy do České republiky...

Většina zpráv na toto téma obsahovala dovětek, že výraznější redukce dodávek bude pokračovat pravděpodobně až do konce měsíce. Následně se vyrojily v českých médiích nejrůznější spekulace, mnohdy i poněkud „divoké“, zda je omezení dodávek skutečně způsobeno pouze technickými příčinami nebo snad možná nějak souvisí s podepsáním smlouvy o radaru mezi vládami ČR a USA...

Ministerstvo průmyslu a obchodu promptně upozornilo českou veřejnost, že výpadek dodávek ropy by neměl způsobit v našem hospodářství žádné výrazné komplikace, protože v současné době jsou v České republice zásoby ropy na 95 dní dopředu. A kdyby byl případně výpadek dlouhodobější, můžeme využít i jiné zdroje...

Dnes odpoledne jsem poslouchal v Radiožurnálu pana premiéra Topolánka, který se vyjádřil v tom smyslu, že nemá důvod nevěřit ruské straně uvádějící jako příčinu výpadku dodávek blíže nespecifikované „technicko-organizační důvody“. Rovněž pan premiér jen tak na okraj podotkl, že v případě potřeby máme k dispozici i jiné zdroje...

Věří-li pan premiér, věřím tedy i já, řadový to občan. Jenom jsem si znovu uvědomil, že je vždy trochu problém, když je naše zásobování strategickými surovinami závislé na technicko-organizačních důvodech vzniklých na území jiného státu. Každý stát by se měl logicky snažit o to, aby se jeho závislost na strategických surovinách neprohlubovala popř. aby se v dlouhodobém časovém horizontu dokonce snižovala. Samozřejmě, snadno říci, těžko udělat...

Jistě se shodneme na tom, že i zemní plyn je stejně jako ropa strategickou surovinou. Když si však prostuduji „Zprávu o potenciálu snížení emisí skleníkových plynů v České republice“, která byla zpracována na zakázku MŽP, zjistím, že (dle MŽP) jedinou vhodnou variantou na snížení emisí CO2 je budoucí radikální navýšení počtu plynových elektráren v českém energetickém mixu. Zájemce o podrobnější informace odkazuji na jiný článek na svém blogu. Nevím, jak ostatní čtenáři, ale já tady vidím závislost na trubkách ruského zemního plynu „jako řemen“. Samozřejmě toto se týká i zemního plynu z jiných zdrojů.

Aby bylo jasno: nemám absolutně nic proti Rusům, ani proti trubkám s ropou nebo plynem. Jenom si myslím, že je z dlouhodobého strategického hlediska nerozumné vystavovat se nebezpečí, že budeme muset zase někdy jindy řešit zase nějaké jiné „technicko-organizační důvody“ v Rusku, Bělorusku, na Ukrajině, Slovensku nebo také Německu.

Jak z této energetické pasti ven? Můžeme začít třeba tím, že nebudeme prohánět miliardy kubických metrů nakupovaného plynu kotli českých plynových elektráren a budeme elektřinu vyrábět v českých jaderných elektrárnách - a to buď z ruského nebo amerického jaderného paliva. Jednoduše podle toho, kdo nám nabídne lepší cenu. 

A jen tak mimochodem, i takto lze rovněž splnit naše velmi ambiciózní cíle na snižování emisí CO2.

Petr Nejedlý