Jest velmi záhodno občas konfrontovat environmentální vize s technickou a ekonomickou realitou.
V kritickém komentáři k programu Zelená úsporám byly v týdeníku Euro 37/2010 publikovány údaje o finanční náročnosti projektů snižování energetické náročnosti v jednotlivých segmentech národního hospodářství ČR, které vycházejí ze 100 realizovaných projektů energetických úspor v období 1997 – 2007.
Efektivita investic do snižování energetické náročnosti v ČRZdroj: grafika Neviditelný pes (převzato z Euro 37/2010)Máme tedy k dispozici reálná čísla z českých poměrů a můžeme je začít poměřovat s různými futuristickými vizemi o možných energetických úsporách.Jedním z typických vizionářských materiálů tohoto druhu je program „Chytrá energie“ (Hnutí Duha, Calla, Greenpeace; duben 2010), kde se v úvodu kapitoly „8.1 Budovy“ můžeme dočíst: „Enormní (a navíc relativně levné i poměrně rychlé) jsou především možnosti snižování energetické náročnosti domů“.Podle Chytré energie je možné v ČR uspořit na vytápění obytných domů 124 PJ (milionů GJ) energie, v budovách v terciárním sektoru (např. školy, nemocnice, úřady, obchody) 20 PJ (str. 39, kap. 8.1, odst. 2) a v dílčím segmentu průmyslu zahrnujícím pouze výrobu a distribuci tepla, vytápění a klimatizaci 31 PJ (str. 44, kap. 8.3, tabulka 3).Problém nastane v okamžiku, kdy s využitím finančních podkladů z týdeníku Euro vyčíslíme investiční náročnost realizace energetických úspor:Domácnosti: 124 PJ 18 206 Kč/GJ 2 258 miliard KčTerciární sektor: 20 PJ 2 373 Kč/GJ 47,5 miliard KčPrůmysl (teplo, vytápění...): 31 PJ 1602 Kč/GJ 49,7 miliard KčFinanční náročnost realizace úsporných opatření v terciárním sektoru a průmyslu dosahuje relativně normálních a představitelných finančních objemů, ovšem sektor domácností se nachází zcela mimo ekonomickou realitu.Otázkou nyní je, v čem je problém: buď nejsou relevantní podklady (studie Enviros), nebo je „přestřelen“ potenciál energetických úspor v domácnostech (Chytrá energie) nebo je realizace energetických úspor v domácnostech příšerně drahá.Ačkoliv charakteristickým rysem všech vizionářských materiálů o energetice jsou řekněme velmi optimistické výhledy budoucích energetických úspor, přikláním se v tomto případě k poslední variantě. Ostatně poměr finanční náročnosti realizace úspor v domácnostech versus v terciárním sektoru a průmyslu je dostatečně vypovídající.Z hlediska aktuálně probíhajícího programu Zelená úsporám to jednoznačně znamená, že disponibilní prostředky ve výši 25 miliard korun mohly být investovány mnohonásobně efektivněji, např. do terciárního sektoru nebo průmyslu.A pro tvůrce energetických vizí to zřejmě znamená další nepříjemné střetnutí s ekonomickou realitou.(Psáno pro blog.iDNES)Petr Nejedlý
