"Tak, jak je to s tou renesancí jaderné energetiky, když se v Evropě nic nestaví?" zeptal se mě nedávno jeden kamarád. Odpověděl jsem mu něco v tom smyslu, že Evropa není pupkem světa, jaderná elektrárna není továrna na tříkolky, celý schvalovací proces a příprava výstavby nové elektrárny trvá mnoho let a že situace s případnou výstavbou je v Evropě s jejími přísnými předpisy zvláště komplikovaná. Přesto všechno jsou v Evropě ve výstavbě dvě jaderné elektrárny.
Kamarádovi to stačilo a rychle jsme přešli na jiné téma hovoru. Nicméně argumentace typu "vždyť se v Evropě nic nestaví" se objevuje v poslední době v souvislosti jadernými elektrárnami poměrně často. Někdy s nevyřčeným podtextem, že "jaderná renesance", chcete-li "jaderný boom", je spíše zbožným přáním jaderné lobby než realitou. Tuto tezi zastává např. český ministr životního prostředí Bursík.
Zapátral jsem tedy ve svých osobních složkách i na internetu a nyní jako výsledek tohoto snažení předkládám čtenářům stručný informační přehled o jaderných elektrárnách ve světě. Předesílám, že v tomto příspěvku nemám jiné ambice než uspořit čtenářům čas, který by případně potřebovali na shromažďování informací. Záleží tedy pouze na nich, jak s prezentovanými informacemi naloží a co z nich budou či nebudou chtít vyčíst. Prostě názor si jistě udělá každý čtenář sám.
Chtěl bych se primárně zaměřit na Evropu, což však v našem globálním světě není možné, aniž bych se předem nezmínil i o dalších kontinentech. Pokud není v textu uveden jiný informační zdroj, vycházím z informací publikovaných na webu World Nuclear Association.
Předem upozorňuji, že v následujícím textu bude následovat pro mnohé čtenáře velmi nezáživný seznam jednotlivých států s podrobnějšími údaji. Pokud čtenáři chtějí znát závěry autora, mohou nyní rychle nalistovat poslední dva odstavce textu.
Podle údajů World Nuclear Association bylo ke dni 30.05.2008 na světě v provozu 439 reaktorů o celkovém instalovaném výkonu 371 989MWe. Ve výstavbě bylo 36 reaktorů o celkovém výkonu 29 958 MWe, objednáno nebo plánováno 93 reaktorů o celkovém výkonu 101 395 MWe. Nepotvrzené investiční záměry hovoří o 218 reaktorech o celkovém výkonu 192 975 MWe.
Nyní se budeme podrobněji věnovat jednotlivým státům. Vezmeme to "letem světem", začneme v Asii a do Evropy se dostaneme přes USA a Japonsko.
Čína
Čínská vláda vyhlásila ambiciózní program navýšení instalovaného výkonu jaderných elektráren na 40 000 MWe do roku 2020. Vzhledem k ekonomickým, lidským a materiálním zdrojům Číny probíhá v této zemi paralelně několik velkých projektů. Čína v současné době provozuje 11 jaderných bloků o instalovaném výkonu 8587 MWe, ve výstavbě nebo v pokročilé fázi plánování se nachází celkem 21 bloků o celkovém výkonu 22 260 MWe. V plánech 11. pětiletky (2006-2010) je uvedeno dalších 18 bloků o celkovém výkonu 19 400 MWe. Pouze pro dokreslení uvádím odkaz na jeden z nejnovějších projektů - kontrakt s americkou firmou Westinghouse (info zde) na výstavbu čtyř reaktorů AP1000 (tj. 4 x 1100 MWe).
Indie
Rovněž indická vláda vyhlásila ambiciózní program navýšení instalovaného výkonu jaderných elektráren na 20 000 MWe do roku 2020. Strategickým cílem je vyrábět 25% elektřiny z jaderných zdrojů do roku 2050. Indie v současné době provozuje 17 jaderných bloků o instalovaném výkonu 3779 MWe, ve výstavbě se nachází 6 bloků o celkovém instalovaném výkonu 2976 MWe, plánováno je dalších 10 bloků.
USA
Spojené státy v současné době provozují 104 jaderných bloků, které pokrývají téměř 20% národní spotřeby. Jaderný program byl v USA u ledu téměř třicet let. V loňském roce však došlo k prudkému zlomu - národní regulátor NRC obdržel 5 žádostí o souhlas s případnou výstavbou 8 nových bloků. V letošním roce se očekává 13 žádostí na 19 bloků a v roce 2009 se očekávají 2 žádosti na 4 nové bloky. Celkem se tedy jedná v rozmezí 2007-2009 o 20 žádostí na případnou výstavbu 30 nových jaderných bloků (odkaz na relevantní dokumenty NRC viz zde popř. v grafické formě zde).
Japonsko
Japonsko v současné době provozuje 55 jaderných bloků o instalovaném výkonu 47 577 MWe, ve výstavbě jsou 2 bloky o instalovaném výkonu 2285 MWe, plánováno je 12 bloků o instalovaném výkonu 16 045 MWe.
A nyní se tedy můžeme vrátit do Evropy.
EU – shrnutí obecného politického postoje k jaderné energetice
V poslední době lze pozorovat zcela zřetelný příklon vrcholných orgánů EU k jaderné energetice. V českých sdělovacích prostředcích se objevilo několik zpráv na toto téma (např. zde, zde nebo zde).
Finsko
Finsko provozuje 4 jaderné bloky o celkovém instalovaném výkonu 2696 MWe, které pokrývají téměř 27% národní spotřeby. V současné době je v plném proudu výstavba elektrárny Olkiluoto 3 (EPR 1600). Poslední informace ze stavby lze získat zde, informace o technickém řešení bloku lze nalézt zde. Uvedení do provozu je plánováno na konec roku 2011, přičemž tento termín by měl zohledňovat dosavadní skluz nabraný v průběhu výstavby.
Francie
Francie provozuje 59 jaderných bloků o celkovém instalovaném výkonu 63 363 MWe a pokrývá z nich 78% národní spotřeby. Vzhledem k masivní produkci elektřiny v jaderných elektrárnách je velmi významným vývozcem elektřiny. Příjmy z tohoto odvětví činí ročně více než 3 miliardy Euro. Státní provozovatel elektráren Electricité de France (EdF) nadále očekává udržení exportního trendu ve výši 65-70 TWh/rok. V současné době je v počáteční fázi výstavba bloku Flamanville 3 (EPR 1600). Podrobnosti o projektu lze získat zde. Uvedení do provozu je plánováno na rok 2012.
Slovensko
Slovensko provozuje 5 jaderných bloků o celkovém instalovaném výkonu 2064 MWe a pokrývá z nich cca 55% národní spotřeby.
Italská společnost Enel, která je většinovým vlastníkem Slovenských elektráren, oznámila v dubnu 2007 záměr dostavět 3. a 4. blok jaderné elektrárny Mochovce. První stavební práce na 3. bloku byly zahájeny loni na podzim, předpokládaný termín dokončení je v roce 2012. Plánované investiční náklady činí cca 1,4 mld. EUR.
Slovenská vláda rovněž uvažuje o výstavbě nového bloku v lokalitě Jaslovské Bohunice (viz např. zde).
Rusko
Rusko v současné době provozuje 31 jaderných bloků o instalovaném výkonu 21 743 MWe, ve výstavbě se nachází celkem 7 bloků o celkovém výkonu 4790 MWe, plánováno je dalších 10 bloků o celkovém výkonu 11 960 MWe.
Velká Británie
Velká Británie provozuje 19 jaderných bloků o celkovém instalovaném výkonu 11 035 MWe a pokrývá z nich 19% národní spotřeby.
Ve Velké Británii lze v posledním roce pozorovat zřetelný příklon k jaderné energetice. Situace je natolik zajímavá a dynamická, že jsem jí věnoval několik článků v internetovém deníku Neviditelný pes, v kterých je přilinkováno množství dalších odkazů (viz zde a zde).
Bulharsko
Bulharsko provozuje 2 jaderné bloky o celkovém instalovaném výkonu 1906 MWe.
Bulharská vláda uvažuje o výstavbě dvou nových jaderných bloků v lokalitě Belene. Nové bloky mají nahradit čtyři reaktory VVER v lokalitě Kozloduj. Bloky 1 a 2 byly již odstaveny již v roce 2002, bloky 3 a 4 byly natrvalo odstaveny až poslední den před vstupem do Evropské unie, tj. 31. prosince 2006. Odstavení zastaralých reaktorů bylo provedeno na základě rozhodnutí bulharské vlády (Rady ministrů) z 21. prosince 2006, čímž země splnila závazek, kterým byl podmíněn vstup Bulharska do EU. Investiční náklady na nové bloky mají dosáhnout až pěti miliard EUR, s uvedením do provozu se počítá v roce 2014. Nabídku na koupi menšinového podílu v nové jaderné elektrárně podal i ČEZ, avšak v tendru neuspěl (zde).
Rumunsko
Rumunsko nyní provozuje v lokalitě Cernavoda 2 v Evropě ojedinělé jaderné bloky typu Candu 6 (palivo přírodní uran, chladivo a moderátor těžká voda) o celkovém instalovaném výkonu 1310 MWe. Druhý blok elektrárny Cernavoda přešel do komerčního provozu v říjnu 2007. Rumunská vláda v současné době uvažuje o výstavbě třetího a čtvrtého jaderného bloku 720 MWe v lokalitě Cernavoda v ceně cca 2,2 miliardy EUR. Orientační scénář předpokládá uvedení bloků do provozu v roce 2014, resp. 2015 po cca 64měsíční výstavbě.
Slovinsko a Chorvatsko
Tyto dva státy společně vlastní jaderný blok 696 MWe v lokalitě Krško, který byl prvním západním reaktorem (od firmy Westinghouse) v tehdejší východní Evropě.
Slovinská i chorvatská vláda uvažují o výstavbě nových bloků, nicméně žádné konkrétní rozhodnutí nebylo doposud učiněno.
Španělsko
Španělsko provozuje 8 jaderných bloků o celkovém instalovaném výkonu 7442 MWe.
Ve Španělsku bylo v roce 1994 potvrzeno státní moratorium na novou výstavbu jaderných elektráren, o jeho případné změně se příliš nehovoří. Provoz existujících elektráren, včetně případného prodlužování životnosti a probíhajících technických modifikací s cílem zvyšování výkonu, není zpochybňován.
Itálie
V Itálii platí státní moratorium z r. 1988 na využívání jaderné energie na území Itálie, které vychází z výsledků referenda z listopadu 1987 iniciovaného černobylskou havárií. Dvě funkční jaderné elektrárny (Trino 260 MW a Caorso 860 MW) byly odstaveny v roce 1987. Po sérii závažných výpadků v zásobování elektřinou Itálie přehodnocuje svoji energetickou politiku, protože momentálně dováží více než 17% elektřiny. V roce 2004 byl schválen nový energetický zákon, který umožnil účast italských firem na jaderných projektech v zahraničí a dovoz elektřiny od těchto výrobců. V roce 2005 podepsaly firmy Enel a Electricité de France dohodu o rezervaci výkonu 200 MWe v nové francouzské elektrárně Flamanville 3 (EPR 1600) a případně dalších 1000 MWe v dalších pěti elektrárnách tohoto typu. Začíná se hovořit o obnovení programu jaderné energetiky i na území Itálie (viz např. zde a zde).
Švédsko
Švédsko v současné provozuje 10 jaderných bloků o celkovém instalovaném výkonu 9016 MWe a pokrývá z nich zhruba 50% národní spotřeby.
Jasná většina voličů v referendu o jaderné energetice se v roce 1980 vyjádřila pro variantu pokračování provozu stávajících a rozestavěných elektráren do skončení jejich životnosti (předpokládané uzavření v letech 2012-2025). Na počátku roku 2008 se vedení jedné z vládnoucích stran Liberal Party vyslovilo pro výstavbu čtyřech nových reaktorových bloků ve stávajících lokalitách jako náhradu za bloky odstavované do roku 2020, nicméně v rámci celé vlády není prozatím deklarována podpora jaderné energetice.
Německo
Novelizací Atomového zákona v roce 2002 byla oficiálně zahájena politika odstoupení od jaderné energetiky. Stávající německá vláda v této politice nadále pokračuje. Situací v Německu se podrobně zabýval můj příspěvek v deníku Neviditelný pes z 26.10.2007 (viz zde).
Rakousko
Politika Rakouska s jeho aktivistickými protijadernými postoji je všeobecně známá. Situací v oblasti energetiky v Rakousku se podrobněji zabýval můj článek v deníku Neviditelný pes z 22.4.2008 (zde).
Česká republika
Českým čtenářům asi nemá cenu připomínat programové prohlášení stávající koaliční vlády a názor Strany zelených na problematiku dalšího rozvoje jaderné energetiky v ČR. V současné době se očekávají výstupy z tzv. Pačesovy energetické komise, která by měla prezentovat jednotlivé scénáře budoucího vývoje energetického mixu české energetiky. Podle posledních průzkumů, by se pro výstavbu nového jaderného bloku v ČR vyslovilo 190 z 200 poslanců parlamentu.
Ačkoliv výše uvedený výčet zdaleka není kompletní, dovolím si konstatovat, že jaderný průmysl se začíná zvedat po odpočítávání po černobylském úderu na solar plexus, a to především v Asii a výhledově i v USA.
Znamená to tedy, že i v Evropě se v nejbližších letech rozeběhne mohutný program výstavby jaderných elektráren? Dle mého názoru nikoliv, avšak z naprosto jiného důvodu, než si představují naši i zahraniční ekologisté. Vzhledem k mohutnému rozmachu jaderné energetiky v Asii se může stát, že pro Evropu už bude "vyprodáno", počítaje v to i Českou republiku. Kapacity jaderného průmyslu totiž nejsou nafukovací, např. reaktorové nádoby a velké turbíny je schopno vyrábět pouze několik málo výrobců na světě.
(Text byl uveřejněn v internetovém deníku Neviditelný pes dne 5.11.2007. Pro uveřejnění na blog.iDNES byly aktualizovány číselné údaje a doplněny aktuální odkazy)
Petr Nejedlý
