Atomový rebel Wolfgang Clement

Bývalému zemskému premiérovi v Severním Porýní-Vestfálsku a spolkovému ministru hospodářství Wolfgangu Clementovi hrozí vyloučení z německé SPD. Důvod je poměrně kuriózní: názory na budoucí směřování německé energetiky.

Ačkoliv momentálně není aktivně politicky činný, tak bývalý první muž zemské vlády a klíčový ministr ve spolkové vládě kancléře Gerharda Schrödera rozhodně není jen tak nějakým řadovým členem strany, takže tento případ je v Německu poměrně široce medializován. Wolfgang Clement si zadělal na současné stranické problémy už v lednu tohoto roku, kdy týden před volbami do zemského parlamentu v Hesensku uveřejnil v nedělním vydání „Welt am Sonntag“ článek, který kriticky hodnotil energetickou politiku oficiální kandidátky SPD Andrey Ypsilanti na zemské premiérské křeslo v Hesensku. 

Ať už to Wolfgang Clement takto chtěl nebo nechtěl, kritika z vlastních stranických řad byla pro vyhládlá německá média vítaným předvolebním soustem (zde, zde, zde). Mnoho „Genossen“ z SPD tento článek vnímalo jako zákeřný útok bývalého vrcholného politika proti vlastní straně a porušení základního volebního přikázání, tj „politiku stranou nominovaného kandidáta do nebes veleb“, což se v žádné politické straně neodpouští. Výsledkem je, že rozhodčí komise SPD spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko na konci července vyloučila hříšníka Clementa ze strany, přičemž ten podal odvolání k nejvyšší stranické instanci, tj. spolkové rozhodčí komisi, která má definitivně rozhodnout o jeho dalším stranickém osudu.

Nechci zde rozebírat vnitroněmecku politiku, to opravdu není můj šálek čaje. Pozastavím se u zmiňované energetiky. Současné špičky SPD (nejenom) v Hesensku mají zcela jasno: i nadále se bude pokračovat v politice odstoupení od jaderné energetiky. Konkrétně v Hesensku to znamená uzavření jaderných elektráren Biblis A a B. Avšak vzhledem k emisím CO2 nejsou žádoucí ani nové uhelné elektrárny, jejichž výstavba rovněž nebude podporována. Naopak mají být masivně podporovány obnovitelné zdroje (především větrné elektrárny) a decentralizované plynové jednotky s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. A samozřejmě bude kladen velký důraz na energetické úspory. Prostě smrtonosné jádro bude vymazáno z hesenské energetické mapy, emise CO2 budou krásně klesat, vzhledem k úsporám poroste spotřeba energie hezky pomaloučku, zatímco výroba z obnovitelných zdrojů poroste poměrně dynamicky – prostě ve výsledku budou zcela uspokojeny všechny energetické potřeby spolkové země a zároveň budou splněny ty nejvyšší požadavky na ochranu životního prostředí. Tak nějak vypadá v očích politiků SPD ten pravý ekologicko-energetický ráj.

Vzhledem k udělené stranické „žluté kartě“ nemusím asi připomínat, že Wolfgang Clement nesdílí optimismus politiků ohledně budoucího energetického mixu bez jaderné energetiky, přičemž argumentuje ekonomickými riziky a možnými negativními dopady na průmysl. Ostatně jako bývalý spolkový ministr hospodářství a v současné době člen dozorčí rady RWE Power AG má k energetice velmi blízko. Samozřejmě ze strany svých odpůrců byl obratem obviněn z nečestného lobování pro svého nynějšího zaměstnavatele RWE, který z odstavení elektráren Biblis prokazatelně utrpí těžké ekonomické ztráty v řádu miliard euro.

Mohu-li vyjádřit svůj osobní odborný názor, sdílím obavy Wolfganga Clementa a parafrázuji-li slova klasika, tak „tento způsob energetického mixu zdá se mi poněkud nešťastným“. Ono totiž i na masivní výrobě elektřiny z větru lze najít určité „mušky“. Články na toto téma např. zde, zde. A v energetice i banální příčina může mít závažné následky (zde). Rovněž ani zásobování plynem z Ruska nemusí být zcela bez problémů (zde). No a decentralizované energetické zdroje a výrazné energetické úspory jsou zase podmíněny opravdu masivními investicemi do energetické infrastruktury a technologií všeho druhu. Dle mého názoru i bohaté Německo si bude muset sáhnout do peněženky mnohem a mnohem hlouběji, než si nyní stávající politická reprezentace asi myslí.

Ale, jak jsem již jednou na svém blogu napsal, není to náš český problém. Německou energetickou politiku realizují místní právoplatně zvolení a svéprávní političtí zástupci. Nechme tedy Němce uvařit si jejich „energetický Eintopf“ a uvidíme, jestli jim z něho bude nebo nebude špatně.

Psáno pro blog.iDNES

Petr Nejedlý