Potěšující zpráva o zlepšujícím se zdravotním stavu obyvatelstva.
Oproti loňskému roku, bylo letos za první pololetí ukončeno o 30% méně pracovních neschopností. Stačí k tomu tak málo. Víra!
Člověk musí doufat, že patří mezi ty odolné jedince, které hned tak nic neschvátí. Když už schvátí, že mu na vyležení stačí víkend. Když ani to nepomůže, obětuje kus své dovolené. Je přece na zotavenou těla i ducha? Takové duševní cvičení taky dělá divy. Jak se tak zotavuje, začne u toho přemýšlet. A zjistí hrozné věci. První tři pracovní dny nic, čtrnáct dní hradí zaměstnavatel, teprve další pojišťovna, celkem nic moc! Většinou peníze za prvních čtrnáct dní trošku někde váznou. K léčení se přidá trochu strachu o místo, a je rozhodnuto. Z něčeho se přece žít musí! A začíná proces zázračného uzdravování. Stačí když všichni zúčastnění věří. Zaměstnavatel tomu, že budete v pondělí už v práci, pojišťovna, že nebude muset platit, a vy doufáte že to rozchodíte, a za čtrnáct dní opět nelehnete.
A tak mě napadlo, jestli by tento systém nešel zavést i do jiných odvětví našeho života.
Vezměte takový chlast! Proč musíme být stále na špici, když řešení se nabízí přímo samo?
Do obchodů a restaurací se dodá kyselé pivo, napančuje se víno, a kořalka se naředí více vodou, čímž se sníží obsah alkoholu. Ono je úplně jedno po čem se poserete, jestli z kyselého piva nebo z dluhů. Ale hlavní bude výsledek, a to spotřeba alkoholu na osobu, i kdyby to bylo o pět procent.
Například takové dráhy. Jezdí moc vlaků a jsou prázdné, stěžují si dráhy. Jak jednoduché na regionálních tratích. Ráno tam, večer zpátky. Stačí jeden mašinfýra, a vlaky budou obsazený jako v Indii. A hned se můžeme chlubit jak máme vytížené tratě na osobokilometr.
Stačí jenom chtít, a myslet!
A to naši zákonodárci umí!
