Větru a dešti neporučíš, a pokrok nezastavíš. Už velký Mičurin to znal, a přesto vyšlechtil kukuřici, jak telefonní sloupy. My, jeho pokračovatelé jdeme hrdě v jeho šlépějích.
Letošní chladné a deštivé jaro, nám zahrádkářům moc nepřeje. Nepřátel, kteří nám házejí klacky pod nohy, se najde vždy dost. Od neklíčících semen, po slimáka, který s chutí sobě vlastní vám do rána sežere vše co stačilo za ten den narůst. Velké teplo, žádné teplo, málo vody a nakonec mnoho vody. Vůbec nejhorší je varianta, kdy se všechny tyto faktory sečtou, a ztrpčují nám pokračovatelům Mičurina život. Ale my se nedáme! Každá situace vyžaduje nějaké řešení. A tak proč nevyužít dostatku vody, které nám letošní jaro nabízí.
Takový dobře situovaný řádek brambor, pěkně ve vrstevnici, je schopen zadržet docela pěknou kaluž vody, která by se mohla dobře využít k pěstování rýže. Předloni jsem svým vietnamským přátelům zahrádkářům radil, jak správně sázet brambory, tak proč nevyužít jejich zkušeností s pěstováním rýže. Rýže je na trhu dostatek, jak dlouhozrnná, tak kulatá, dokonce už nasáčkovaná. Asi jeden sáček na jeden řádek.
Jediné z čeho mám obavy je, že mne asi budou při sázení sazenic rýže, pěkně bolet záda. Klobouk už mám, a nyní se učím chodit v bahně bos.
Co by člověk pro vědu všechno neudělal. A ještě jedna veliká výhoda. Kvůli vodě by to nežrali slimáci.
Vody je zatím dostatek, nyní zbývá ještě sehnat toho vodního bůvola, a věřím v úspěch.
Všem přátelům zahrádkářům přeji konečně lepší počasí, pevné nervy a bohatou úrodu.
Váš kolega a přítel zahrádkář VN.
