Včera mě ze židle nadzdvihl článek, který se týkal dění na infekčním oddělení přerovské nemocnice.
Co je to za lidi? Co je to za výchovu? Kam zmizel u nich vztah k hodnotám? Co vlastně ještě od nás chtějí? Oni se diví tomu, že jim to společnost nechce již dále tolerovat. Děti ze sociálně slabších rodin, nakažené žloutenkou, místo toho aby byli rádi, že je někdo vytáhne na chvíli ze srabu a vyléčí, za ne zrovna levný peníz, jako vděk zdemolují nemocniční zařízení. Nikdo s tím nemůže nic dělat, proto, že jsou kvůli infekci v karanténě. Nikdo s tím nemůže nic dělat, protože by to hned byl rasismus a diskriminace. Ale to s tím přece nemá vůbec nic společného! Když někdo zničí něčí majetek. je to bez jakékoliv diskriminace, sprostý vandal. Když sečteme náklady na vyléčení jednoho takového mladého vandala,a přičteme k tomu škody, které způsobili, to vše placeno z našich daní, nedivím se, že vzniká averze vůči těmto lidem. Každý rozumně uvažující člověk ví o koho se jedná, a kdo tvoří devadesát procent sociálně slabšího obyvatelstva. Proč tomu tak asi je, jasně vystihuje odpověď jedné matky, že její dítě musí do zvláštní školy. ,,Naše děti nejsou blbé, oni jenom pomalu chápou".
Nechci zde rozpitvávat věci, které k tomu všemu vedou, ale následky budou jednou pro celou společnost katastrofáln! To oni sami by měli začít si uvědomovat, že budoucnost není jenom ,, dnešek". Změnit myšlení těchto lidí, kteří jak vidno o to ani nemají zájem, bude asi tím největším problémem.
Problém není ani tak v nás, jako hlavně v nich samých!
