Nemůžu,

než souhlasit naprosto se vším, co jste napsal.

Silně pochybuji,

že matka tak bude činit z exibicionismu. Vzpomínám si, jak jsem tišila v osmdesátých letech hlady řvoucí mimino čekajíc na manžela před bankou - stál frontu na nějaké papíry, které jsme museli podepsat oba..Nedůležité. A zároveň s tím /podstatné/ s vděčností myslím na neznámou prodavačku v květinářství v přízemí oné banky, která mi poskytla kojící úkryt ve své šatně.

Tak hlasuji pro možnost kojení i na veřejnosti. Nakonec veřejně jíst můžeme všichni.

Re: Silně pochybuji,

Přesně tak. Všimněte si toho paradoxu - dítě matky, která nekojí, se může najíst kdekoli a kdykoli. Dítě kojící matky musí řvát hlady, protože jeho potřeba jídla, narozdíl od dospělého člověka a narozdíl od aktu plození, kterým velevážený pán argumentuje, se nedá odsunout. Takže jsem kojila v parku, kdykoli měl syn hlad, a žádné pohoršené pohledy kolemjdoucích jsem nezaznamenala. Ono totiž, upřímně, toho zase tak moc vidět není, protože dítě hlavičkou zakrývá vše podstatné. Ano, je ale vidět, že zrovna kojím. Takže pokud někoho pohoršuje fakt, že kojení existuje, prostě koukejte někam jinam.