Máte na zahradě plno kamenů-se kterými nevíte,co budete dělat- no určitě se hodí-tak se uklízí.
Při téhle práci se občas opřete o stěnu stodoly-veliké stodoly,která tvoří asi třetinu chalupy.
Dříve se do ní vjíždělo vozem s koňmi a pak se házela sláma nebo seno nebo nevím co - nahoru.
Nebo se tam muchlovali chasníci s holkama -no nevím.
Prostě veliká stodola s ohromnými vraty-které jsou zatlučené a odrátované- protože v pantech drží silou vůle a nedají se otevřít.
No a jak se takhle párkrát opřete-máte pocit,že ta stěna není zrovna stabilní-sákryš-co to je ?
No- co to je- ta ohromná stodola stojí na pár sestavených kamenech,které už dávno nedrží pohromadě a dokonce v tom nejdůležitějším rohu stojí jen na špičce takového skorojehlanu z pískovce.
Panenko skákavá-tohle musí spadnout při větším větru-i kdyby nechtělo- jejdanánky-co s tím budeme dělat.
No nápad by byl-podezdít a udělat nové nosné sloupky-ale kdo to bude zvedat?
Rukama to neudržíš,na zádech taky ne.
Že já nejsem Rambo-třeba bych to udržel.
A kamarád poradí-takovej ten hever,co s ním nádražáci zvedaj vypadlý vozy-neříkej,že ta stodola je těžší než vypadlej vagon.
A přiveze ho.
Tak si uděláte volno , duševně se připravíte na to,že prostě o tuhle chalupu asi přijdete- je pojištěná-třeba nám něco daj.
Anebo už jsou zase andělíčci připravení a držej palce.Kluci-na palce se vykašlete-držte stodolu.
No a pak se na jedné straně zvedne stodola.
Vrzání,praskání,prach-žena uteče pryč-aby alespoň jeden z Vás zbyl na vyřizování té pojistky.
A děláte první bytelnej sloupek, pěkně s hlubokým základem-aby to vydrželo.
Mámo-po tomhle budu umět stavět i bunkr- to jsem zvědavej-kdy to zatvrdne.
No zatvrdlo a stodola se spustila na první pevný základ.
Tak a jdeme na druhou stranu.
Ale tam je to horší-nemůžete se k tomu dostat,musí se kopat do hloubky a zase jsou tam ty pitomý kameny- ale základ je.
Začnete opět zvedat stodolu heverem- padají tašky ze střechy -žena upaluje pryč a najednou se ozve děsná rána.
A to už mažete pryč i vy.
Tááák a je to - měli jsme chalupu.
Když se otočíte-zázrak-stodola nespadla.Ale co to bylo za pumelenici?
Jdete se podívat dovnitř-opatrně-člověk nikdy neví a helehelehele- trámy zapadly zpátky do míst,kde je původní řemeslníci usadili a odkud vypadly,když se hroutily podpěry.
No já jsem šikovnej-to jsem věděl-to se musí prokoumat- to víš-takhle jsem to chtěl.
A jdete si potajmu převlíknout spodní prádlo - to byly nervy.
Uděláte si po téhle dřině pořádný kafe a začnete plánovat,že by se z téhle stodoly dala udělat pěkná garáž.
Koně si už asi nekoupíme a co by vozili-jedině tak limonády z krámu.
Jo uděláme garáž.
No jo - ale co s těma vratama ?
