Zbraň deprivantů u moci - falešný humanismus a proč mu přehnaně podléháme

Deprivantně naplánovaný falešný humanismus (fasáda konání dobra, ze kterého je záměrem vyprodukovat mnohem více zla), mívá takový čarovný šarm, že dokáže zmást i řadu slušných lidí, kteří tleskají prezentovanému "dobru".

  Naše strana a vláda vede domácí i celosvětovou reklamní kampaň, aby situace ČR vypadala mnohem hůře než realita - masivně vykresluje situaci co nejtemněji, obviňují a rozeštvávají společnost. K této zhoubné činnosti má vláda zcela racionální důvod(*1) - a tím myslím prvotnější než ten, že ve tmě se dobře krade. Vespod ukryté skutečné důvody běžný smrtelník z jiného zcela racionálního důvodů těžko pochopí(*2)..

Mnohé kroky vlády vedoucí neoddiskutovatelně ke zhoršení lze doložit srovnáním. Například toto způsobující zvětšování davů: Zatímco polská vláda na podzim rozšířila prodejní doby na nonstop, vláda česká je zkrátila... (analogicky: Omezení pracovní doby úřadů, hromadění lidí na poštách při posílání nepadnoucí obuvi zpět do eshopů..) Tedy jednoznačná zlomyslnost. Zabít nás asi neplánují, ovšem je šikovné pod "respirátorem" nouzového stavu vytunelovat stát, střední třídu a uvolněný prostor pak výhodně prodat korporacím.  
Vypadá to konspirativně, ale vědecky je jejich motiv snadno doložitelný. Na první pohled hned tři členové vlády vykazují všechny známky diagnózy deprivanta - ve skutečnosti jsou ve vládě takoví nejméně čtyři plus dvě. Tento zvláštní druh je už mnoho let zkoumán psychopatologem Františkem Koukolíkem a popularizován v jeho cyklu knih “ vzpoura deprivantů”- zběžně se s touto problematikou můžete seznámit na jeho 20-minutové přednášce: https://www.youtube.com/watch?v=u68WfG1srfk

Ministr znamená služebník a vládní ministr by správně měl být služebníkem pro blaho státu. Zatímco člověk podprůměrného charakteru (avšak nedeprivant) by byl v pozici ministra sice služebníkem nevalným, ale kradení by měl jen jako vítaný vedlejšák..ok případně i jako hlavní činnost ovšem maskuje to alespoň jakousi skutečnou snahou sloužit. Ovšem typický deprivant v roli ministra systematicky páchá dva zločiny + jeden krycí manévr:
1) Prvoplánově se snaží krást.
2) Zásadně neslouží, pokud to jde, tak torpéduje činnost, která by byla společensky prospěšná.
3)Oba tyto zločiny bombasticky zastírá "konáním jakoby dobra" neboli falešným humanismem. V tomto případě hrou na zachraňování zdraví a životů. U jiných deprivantů může jít analogicky o odlišné hry, např. na zachraňování všech možných migrantů včetně takových, kde to přináší větší zlo, likvidaci společnosti a celkové identity vlastní země.

Aby občané tuto zástěrku spolkli, bývá nutné použít velmi sofistikovanou manipulaci. Čistě prakticky si to pojmenujme jako neviditelné působení pomocí mentálních rituálů.(*3) Touto manipulací se snaží zmást co největší počet lidí, aby byli přesvědčení o prospěšnosti takového konání. Tímto způsobem se nechá ovlivnit jen část společnosti. Mnohdy jsou to ti lidé, kteří z dobrých pohnutek vnitřně inklinují k tomu určitému směru humanismu, avšak z různých příčin si neuvědomují celkový kontext. Toto neuvědomění může pramenit z ( přehnaného) strachu o sebe vedoucího k sobectví (důchodce volící kleptokratickou partaj) nebo z duchovní prázdnoty nahrazené moderním materialistickým duchovnem vypatlávajícím člověka k ideologické zaslepenosti (voliči stran s neomarxistickými sklony)...atd. Tedy jde o lidi dobré vůle mající v první fázi mírně vychylenou střelku kompasu od správného směru. Působením sofistikované manipulace se vychýlení zhoršilo a dobrá vůle dotyčného člověka se pak v klíčových humanistických tématech dokonce mění ve zlovůli.(*4) Mnozí lidé se samozřejmě touto manipulací do pseudohumanismu vychýlit nedají, avšak následkem jejího působení jim hrozí posun do nenápadné avšak sebedestruktivní letargie.(*5) Na zkázonosné dílo to stačí. Například nacistům v Německu stačily hlasy třetiny voličů.

Popis na nemálo členů vlády sedí. Zbytek vlády jsou spíše jen loutky nevalného charakteru zmateně poslouchající pokyny a snad i věří, že to je pro dobro celku.

I když zapomeneme a promineme dvojitý vládní vítězný únor nad ústavou a následně nad živnostníky a evidentní celkovou škodlivost mnoha opatření... Můžeme si pro tento účel  idealisticky představit, že nás z nadšené snahy všechny zachránit nechtěně znásilnili svou představou dobra a zkrátka bylo to ušito horkou jehlou.(Tomu se dalo plně věřit vloni od půlky března do začátku dubna).
Pokud se však potvrdí rostoucí indicie zneužívání nouzového stavu pro rozkrádání, jde o mimořádně závažný zločin. Jestliže teď ještě není možné deprivanty zrychleným sanitárním soudem okamžitě ochránit před infekcí omezením sociálních kontaktů pomocí neprodyšně vypolstrované klece, svěrací kazajky a roubíku, je alespoň nutné s nimi jednat co nejtvrději, neustupovat a nedat jim vydechnout.
Proti manipulativnímu mentálnímu působení deprivantů existuje velmi mocná zbraň. Je mocnější než trestní právo, neboť to už nedokáže předejít předchozím napáchaným škodám. Ale tato duchovní zbraň je v moderní agnostické materialistické společnosti nepřijatelná a vysmívaná.(*6)

PS: Části označené hvězdičkou jsou místa k zastavení a zamyšlení.