Horečky a dušení: 20.11. až 31.12. 2019 + jako bonus záhadná vleklá epidemie ve skupině lidí po oslavě Silvestra 2017/2018
První příznaky začaly zvolna rýmou a pálením v dutinách. Od konce listopadu zvýšené teploty a sestup potíží z hrdla do průdušek ( podivné chrastění při nádechu a výdechu) - začátek PN. Doktor to označil za nějakou virózu a doporučoval antibiotika- prý preventivně aby z toho nevzniklo něco horšího. Nevyzvedl jsem si je, neboť ATB považuji za vhodná jen při velmi vážném stavu.
Obratem nastaly horečky a to v nejméně v 3x opakovaném cyklu: horečka 38st - několik dní ústup teplot až na běžnou hodnotu. Následně přišla noc s podivným dušením, kdy jsem se vůbec nevyspal a z toho odstartoval nový cyklus s horečkou, následně ústup, po ústupu noc s dušením a opět horečka, Další dny pokles a opět noc s dušením.
Osvědčené cucáníaž chroupáníčesneku, kterým jsem v minulosti na místo antibiotik dokázal velmi rychle potlačovat angínu, nepomáhalo. Nebo možná ano, ale pomalu. Stejně tak koloidní stříbro žádný zázračně rychlý trend k uzdravení se nepřineslo. Nicméně kolem poloviny prosince už byly vlny zvýšených teplot nižší a chrastění na průduškách slabší a doktor po poslechu hrudníku radostně prohlásil, že antibiotika zabrala.
Jenže hned po této návštěvě u lékaře opět začalo dušení tentokrát ve dne i v noci. Vleže to vyvolávalo pocit jako bych měl na prsou těžký balvan. Noci jsem proto musel odsedět, jinak bych se udusil. Po většinu této doby bylo nutné dýchat silově, tedy s vědomým soustředěním. Tyto potíže takřka soustavného dušení se táhly celou druhou polovinu prosince. Ostatní příznaky už byly poměrně nenápadné. Občas zvýšená teplota, občas uvolňování hlenů a trochu chrastění na průduškách. Zmizelo to všechno včetně dušení v den Silvestra. A přestože jsem se silvestrovskou noc poměrně unavil na oslavě, od nového roku jsem se cítil zcela fit.
A právě ke konci roku se začaly objevovat první zprávy o novém koronaviru v Číně. Souvislost s mojí nemocí mě napadla až někdy v březnu kdy se detailně popisovaly potíže s dušením. Každopádně v mém okolí nikdo s ničím podobným neonemocněl. Je možné, že tento kmen byl více virulentní a méně nakažlivý.
Dnes už žádný respekt z covid-19 ani jiných respiračních onemocnění nemám, neboť jsem se seznámil s velmi účinným léku, kterému je vcelku jedno zda a jak virus mutuje. Jelikož je velmi snadno dostupný a laciný, nelze na něm vydělávat a je proti němu vedena silná propaganda.
Mínus první pacienti? V souvislosti s pandemií covid-19 jsem si vzpomněl na epidemiologickou kuriozitu, kterou jsem zažil o dva roky dříve po silvestru 2017/2018. Šlo o skupinu asi 25 lidí, kteří spolu trávili zhruba čtyři dny silvestrovského pobytu. Hned po rozjezdu do domovů udeřily takřka u všech účastníků poměrně těžké příznaky respiračního onemocnění. U většiny se táhly celý leden, u mnoha pokračovaly i v únoru až do března. Někteří se pořádně nevzpamatovali do dalšího Silvestra (dlouhodobý syndrom únavy) a proto na další podobnou oslavu z obav o své zdraví ani nedorazili.
Máme jen hypotézu, kde se tato nemoc mohla vzít. Jeden z účastníků si z předvánočního pobytu v Maroku dovezl nějakou podivnou chřipku pak ji asi pořádně nevyležel a jel na Silvestra. V lednu a únoru patřil k těm, kteří byli zasaženi nejvíce.
V tomto případě bezpochyby nešlo o covid, ale naše potíže se daly považovat za znamení, na jakou dobu se máme připravit.
