Změňme vzdělávací systém!

Ano. Maturity mají určitě svůj smysl. Jestli maturity státní, bych nechal stranou. Spíše mě zajímá obsah těch maturit a jejich forma. Bohužel, a musí se to změnit, dnes vypadají střední školy spíše jako přípravky na maturitu – a to je dle mého špatné a zhoubné.

Vezmu si za příklad typ školy, kterou studuji já – tedy všeobecné gymnázium. A už u toho názvu narazíme. Člověk by očekával, že se tam dozví všeobecné informace – z každého předmětu něco, ale především důležité věci do života. Smyslem by také mělo být nalezení potenciálu každé jedinečné osobnosti a její navedení na cestu oboru, který se chystá studovat.

A co bych si představoval, že by na gymplu mělo být, co mi tam chybí a co bych rád změnil? Začněme u přijímaček. Určitě by se mohl jako doposud brát ohled na průměr známek ze základní školy (což je ovšem relevantní pouze v případě, že máme nějakou stupnici s úrovní té které základky). Samozřejmě chybět by neměl ani test ze všeobecných studijních předpokladů. Co však považuji za nejdůležitější, je ústní pohovor – s ředitelem, výchovným poradcem a psychologem. A protože zatím asi ještě nedokážeme žít bez korupce, tak třeba pod dohledem notáře (směšná země, co?).

K čemu jsou nám ale podrobnosti ze všech předmětů ze základní školy? Dobrý matematik nepotřebuje vědět detaily z dějepisu a stejně tak humanitně zaměřeného člověka zase nezajímají podrobnosti v chemii. Tyto předměty doporučuji redukovat na 30 minut týdně a požadovat zábavnou a smysluplnou formou jen ty důležité a základní informace. Kdo chce více, má mít od druhého ročníku možnost seminářů.

Co tam ale chybí? Kde je etická výchova? Jak se naučíme být charakterní, umět se vyjadřovat, jednat s lidmi, prosazovat se? Proč ještě nemáme finanční gramotnost, mediální výchovu, ale i etiketu – abychom se naučili být zdvořilí a elegantní? Nic také nevíme o všeobecném dění a o politice, a přesto máme volební právo, a pak nevíme ani takové základní věci (jako generace našich rodičů), že se nic neudělá samo, a že když dáme hlas zase tomu samému, který na to nemá, tak se nic nezmění. Měli bychom také dostávat na výběr, kterou víru si osvojíme – platí totiž jedno takové pravidlo – kdo nevěří Bohu, je náchylný věřit všemu – a česká společnost je toho, myslím, jasným důkazem. A co tak se naučit efektivně vzdělávat, vypěstovávat si vlastní osobnost, zvyšovat emoční inteligenci a prohlubovat osobní rozvoj? Když už máme dějepis, co tak rozšiřovat strategické myšlení v souvislostech a představivost předmětem budoucnost?

Je toho daleko víc, co by z nás vytvořilo skutečně vyspělé a tvořivé, vzdělané a zdravě sebevědomé osobnosti. A nechápu ty lidi, kteří denně marní čas nad Bleskem a podobnými zbytečnostmi na úkor toho, aby prosazovali tyto důležité a potřebné změny.

Mohu se ještě zmínit o výuce běžných předmětů v cizím jazyce a o jejich vzájemném prolínání, proč dnešní vzdělávací systém mladé lidi nudí k smrti a učitelé jsou spíše úředníci. A co když se člověk pokusí něco změnit u konkrétního učitele v konkrétním předmětu? Jede se podle osnov. Smůla.

Takže maturita by pak měla být přizpůsobena tomuto a měla by se zakládat na zdravém rozumu a prosté lidské důvěře. Konec konců střední škola není jen o maturitě, ale o tom, že si hrajeme s věcmi, které nás baví a které nám k něčemu budou.