Tak co, poučíme se?

Ve dnech voleb se bude naše země blížit dvacátému jubileu své demokracie. Na ulicích, v hospodách, na internetových diskuzích, ale i na dalších místech máme možnost slyšet rezignované, pasivní a beznadějné hlasy našich občanů. Dovídáme se, že nemá cenu jít k volbám, že jsou to stejně všichni stejní mafiáni a prospěcháři, že jeden hlas stejně nic nezmění, že přece nebudeme podporovat někoho, kdo bere tak nehorázné peníze a stejně nic nedělá, že jsou to všichni bývalí komunisti, co se akorát rozprchli do ostatních stran a další podobné nesmysly. Ano, všechno z toho je i není pravda. Z pohledu běžného občana to tak skutečně může vypadat.

Lidé v této zemi ale stále nepochopili jednu věc, což je vzhledem k historickému podhoubí pochopitelné. Totiž, že už nejsou bezhlavými otroky a žádní tam nahoře už dvacet let neexistují (ano existují - v našich hlavách), že ti nahoře jsme my všichni, protože máme demokracii a už navždy ji budeme mít, protože si ji nenecháme nikým vzít. Počet lidí, kteří to začínají chápat, už bude jen stoupat.

V těchto sněmovních volbách hrozí několik možností. Za prvé velká koalice ČSSD a ODS. Už jsme si ji vyzkoušeli a víme, že v podobě těchto dvou postkomunistických mafiánských stran to zatím není šťastné řešení. A o tom, že jsou mafiánské, nás přesvědčují každý den.

Druhou možností je vládní spolupráce ČSSD a KSČM. Na to, kam by to tuto zemi přivedlo, nechci ani pomýšlet.

Já tu ale vidím i třetí možnost. Ta je naopak pozitivní. Ne pro zvolené, ale pro Vás, pro občany této země. Je to volba nemafiánských a skutečně občanských stran. Já takové vidím minimálně tři, které se do parlamentu nejenže dostanou, ale i uspějí. Těmi jsou KDU-ČSL (ve spolupráci s EDS Jany Hybáškové), SZ (ve spolupráci se Stranou pro otevřenou společnost) a Věci veřejné (ve spolupráci s SNK ED a Alternativou).

Na kandidátkách těchto tří stran jsou skutečné osobnosti, lidé (skuteční lidé, ne papaláši), kteří nasazují spoustu svého času, energie a mnohdy i svůj holý život. Dávají zkrátka tu svou oběť, aby sloužili (nikoliv vládli) Vám, Vašim rodinám, Vašim obcím, městům, krajům, Vaší zemi a celému našemu světu.

A já Vás prosím, dejte si ten čas, podívejte se na ty kandidátky, seznamte se s těmi lidmi, vezměte si od nich na ulici letáčky, přečtěte si je a ověřte si, že je to pravda a nezapomeňte se v říjnu rozhodnout.

Já Vám za ně ručím. Důkazem Vám může být i to, že jsem v tom společně s Vámi.