Nesouhlasím s Vámi,

Váš popis mi připomíná spíše křečovitou utopistickou představu o konzervativní společnosti USA 50.let (podobně jako např kultura ve sci-fi světě Fallout). Takový svět je naštěstí nereálný, buďme rádi že se vliv náboženství podařilo minimalizovat, že potrat je čistě svobodným rozhodnutím ženy a že si ženy mohou celkově o svém osudu rozhodovat samy bez ohledu na hloupé společenské normy. Otázky ozbrojení obyvatel už se zde na blogu řešily mnohokrát, nechci se k nim vracet ale nesouhlasím ani zde. Nicméně co mě zaujalo nejvíc je otázka zvykového práva. Můžete to nějak přiblížit? Díky

S pozdravem

James

Připomíná mi to svazácké blábolení o Sovětském svazu

, pane Návrate ; a kdybyste na konci neuvedl jiné země, používané stávajícím režimem, myslel bych si, že je to svazácká óda z 50.let. Ano, takoví jako Vy tehdy v ČSR rozorávali meze, ale na rozdíl od Vás, neštítili se zpravidla fyzické práce. K tomu, abyste zcela nebo alespoň zčásti dospěl a dosáhl jejich úrovně, potřebujete doabsolvovat pár  měsíců s krumpáčem, kýblem a hráběmi, pak se Vám v hlavě rozbřeskne

není to ani tak utopie

Jako spíše popis stabilního státu, se skutečně dlouhodobě neněmými a uznávanými zákonnými i  morálními normami, jakož i dlouhodobě stabilizovanou ekonomikou bez větších výkyvů a krizí,ba dokonce bez zahraničních konfliktů a třeba válek.

Takovým je skutečně Švýcarsko, takovým je třeba USA, dejme tomu třeba i Rakousko Uhersko za dlouhé vlády Františka Josefa.  A takovým pochopitelně ještě dlouho nemůže být Česká republika, která se ještě zmítá v křečích porevolučních reforem ..

A na závěr - nejde o to konzervatismus prosadit - tedy tím způsobem, že by snad volby vyhrála takzvaně konzervativní strana a čáry máry fuk je tu konzervatismus. Právě naopak, zavést v článku popsané potřebné zákony a normy je teprve začátek. A potom je potřeba je -po mnoho desítek let, po mnoho volebních období (bez ohledu na tom kdo je u vesla) dodržovat a neměnit....

NO tak nějak by to šlo

usilovat bychom měli, ale vyvarovat se dogmatismu u aplikace podobných principů. Tzn. zkoumat a aplikovat principy pomalu a s ohledem na aktuální situace a určité společenské souvislosti. Nikoli žádné "hurá akce". Spíše evoluce, nikoli revoluce.

Až na

tu roli odborů a státní rozhodování o "společenské škodlivosti/prospěšnosti" některých produktů je to i přijatelný model. Ve Vaší koncepci bych jej vnímal asi jako program CSU, konzervativní strana s levicovým aspekty.

Re: Až na

zvláštní je, že u nás nemá taková politika "pravice se sociální tváří" žádný úspěch. Napravo se tluče topka s odskou, kdo je "konzervativně-liberálnější", a nalevo jsou chroničtí přerozdělovači. Nic mezi tím....

moc si to malujete

popisujete konzervatismus právě jako nějakou ideologii s konkrétním cílem. Přitom o žádný konkrétní cíl nejde a konzervativcům ani nejde o návrat do nějaké konkrétní doby, jde jim jen o to, aby změny, které společnost prodělává, byly co nejšetrnější, aby nezasáhly zažité funkční struktury. Jde o jakousi brzdu pokroku, o antirevolucionarismus. Třeba rovnost žen v politických právech byla vybojována proti vůli konzervativců, nebo např. ekonomický liberalismus a omezení vlivu církve, byly konzervativními silami blokovány, aby se pak stali součástí jejich hodnot. Jde jen o to, jakou formou dojde ke změnám, konzervatismus je v podstatě reakce na šok Velké francouzské revoluce, která rozmetala společnost na prach a ponořila Evropu do dvacetiletého utrpení. Západ už nemá možnost, aby se jeho společnost vrátila o sto let zpět, ale má možnost alespoň něco zachovat do budoucnosti.

Re: moc si to malujete

I takto bych to vnímal.