Kam spěje národ, jemuž maturity blbové tvoří?

Tak jsme si dneska zkusili tu slavnou státní maturitu z českého jazyka. Byla asi těžší než při podzimní generálce. Možná se ministrovi splní i jeho sen o jedné pětině žáků, kteří to nedají – i když to možná bude obráceně.

Ale jak zajistí lidé, kteří nejsou schopni den před maturitou ubránit její oficiální web před mládežnickými hackery, správné vyhodnocení, když na záznamovém archu není ani jméno žáka – natož se na něj ani nepodepisuje? Cermat by se měl trošku inspirovat u firmy SCIO, ke které jsem měl při absolvování Národních srovnávacích zkoušek taky své výhrady, ale která si alespoň zakládá na určité profesionalitě.

Semafor výsledků, kdy si po příchodu domů zadáte svoje odpovědi, které máte ještě v živé paměti, a můžete tak předběžně zjistit svůj výsledek, abyste na něj nemuseli 20 dní zbytečně čekat, by také nebyl na škodu.

Zkrátka, je nepochopitelné, jak může někdo 15 let něco připravovat, a pak ukázat svůj amatérismus na praktických detailech.

A kam že to chce Česká republika s úrovní svého středního školství dojít?