Jestli se chcete odreagovat od všedních starostí, nebo jestli máte chuť se jen zasmát, měli byste si to přečíst. Je to parodie na román. Resp. jsem se o to snažil. Na obrázku vidíte logo Kuřecího románu, který mě k psaní inspiroval. Takže první díl- Problémy s procenty.
Upozornění: V článku se mohou vyskytovat chyby. Prosím vás, abyste nekomentovali chyby, ale obsah. Děkuji.
,,Ženo moje, to vypadá špatně.", prohlásil nadporučík Juff, kterému patří 49,9 % akcií firmy. ,,Ta jedna desetina procenta mě asi zruinuje.". ,,Ale miláčku,", řekla Juffova žena Bosia. ,,To tě přeci nemůže trápit. Je to jen jedna desetinka...",,Ticho!", přerušil ji nadporučík. ,,Moc dobře vím, že mě podvádíš s Caloasiem." ,,Ale drahý. Vždyť víš, že to není pravda.",,Kecáš! Brubuchan tě viděl!", otočil se za svou ženou Juff. ,,Burbuchan?!", vzdychla žena a klesla na postel. ,,Přísahal jsi, že mě nenecháš špehovat!",,Ale Bosio, přestaňme si hrát! Říkejme si vše na rovinu!", zařval nadporučík. Poté se zklidnil, zapálil si další doutník a otočil se na svou drahou polovičku pronikavým pohledem. ,,Musím se ti k něčemu přiznat Bosio. Nejsem tak úplně na ženy... Já miluji muže!",,Co?!", zaječela Bosia. ,,Tak proč sis mě bral?!",,To bylo dříve, než mě potkal on, mého srdce šampión!" ,,Kdo je to?!" ,,Ach Bosio. Je to Superman!"
Bosia vystřelila z postele jako šíp. ,,Je to kvůli těm dvěma desetinám, že jo?! To jsem si mohla myslet. Mě sis bral ze stejného důvodu, měla jsem celých 5% firmy. Že mě to tehdy nenapadalo.",,Huso! Vždyť ses za mě vdávala jen kvůli mým penězům!",,To je pravda. Nuže, nyní odcházím!", zahučela Bosia, otočila se na podpatku a rázně vykročila ke dveřím. ,,Běž si třeba do pr...", najednou se Juff zasekl a smutně sklopil hlavu. ,,Blbý autor. Prý nesmím mluvit sprostě. No jo." Bosia se před dveřmi zarazila a otočila se za mužem lstivým pohledem. ,,Jo a vybrala jsem všechny tvé peníze z účtu a koupila si ten kožich z pravých netopýřích kůží.", řekla jako jen tak mimochodem a práskla dveřmi. ,,CO?!", zařval jako lev Juff a vydal se za Bosiou.
,,Tak za tohle tě zabiju!", mnul si ruce. Žena byla rychlejší a ujela limuzínou, sotva Juff doběhl. Z limuzíny vylétl lísteček. Juff ho zvedl a přečetl si vzkaz. ,,P.S. se šoférem tě také podvádím. Tvá bývalá žena Bosia.",,NEEEE!!!", řval Juff a klekl si na kolena. Začalo pršet a sluha začal hrát smutnou píseň. ,,Proč?! Proč?!, ječel Juff." Z černého nočního nebe padaly tisíce kapek deště. Juff celý promoklý se vypotácel zpět do své vily. Sluha stále hrál. ,,No jo, vždycky když se mi zlomí srdce, tak začne chc..." Kde se vzala, tu se vzala palice a udeřila Juffa mocným úderem do hlavy. Poté zmizela. ,,No jo, no jo. Však já vím- žádná sprostá slova.", postěžoval si Juff. ,,Sluho! Přestaňte hrát! Za trest vydrhnete záchody zubním kartáčkem! Hrát smutnou píseň... Vždyť to mi mé neštěstí ještě prohloubí! Tak a teď se mi pokloňte, jdu spát."
,,Promiňte pane. Nemám právo vám radit. Ale co kdyby jste začal Bosiu honit? Máte přece schopný tým mužů a navíc je to napsané ve scénáři." ,,A jo!", praštil se do čela Juff. Sluho, za to si dnes večer můžete užít s naší služkou! Kabát! Jé, co to kecám. Samopal a můj vůz!",,Jistě pane, děkuji pane. Hned obvolám váš tým." V tu ránu byl celý tým neohrožených mužů před Juffovo vilou. ,,Jak to, že jste tu tak rychle?", zeptal se Juff. ,,Šmírovali jsme vás a Bosiu pane! Vypadáte, jako kdybyste byly z nějakého románu, pane!", zařvali vojáci. ,,Dobrá, dobrá, vojáci! Nemrhejme časem! Musíme za Bosiou, má kožich z netopýrů za všechny mé peníze! Ale pamatujte si, jestli poškodíte ten kožich, budete dělat sluhu mému sluhovi!" Protože každý voják věděl, že to je ta nepříšernější práce na světě, plnili rozkazy se stoprocentním nasazením. Povolali i vrtulníky a vrhli se za Bosiou.
Juff dával z vysílačky pokyny:,,Rozdělte se do tří skupin po 5ti mužích! A bude se mnou honit Bosiu, B zablokuje pravou a C levou stranu. Jasné? A nezapomeňte, že kožichu se nesmí nic stát!",,Jasné pane!, křičeli vojáci z vysílačky a rozdělili se. ,,Nechci vám do toho kecat", prohodil přes rameno řidič. ,,Ale netopýři nemají srst, takže nemůžou mít kožich, leda tak kabát. ,,Ticho, šofére! Vy nemáte v této kapitole vůbec mluvit! A stáhněte mi okénko, budu střílet!",,To autora napadlo, proto vám do kulometu nedal náboje. Sic nevěřil, že byste byl tak blbý a střílel po tom autě, ale pro jistotu.",,No to je paráda! Tak autor ze sebe dělá šéfa a ovládá nám životy, no to je vážně skvělý!" ,,To jste neměl říkat...", řekl šofér a při zběsilé honičce se najednou z křižovatky vyřítil autobus a Juffovo auto do něj narazilo. Juff najednou viděl bílé světlo na konci tunelu. ,,Ahoj Juffe, ty ještě nemáš zemřít.", řekl jsem. ,,Tak co tady dělám?", vyhrkl na mě Juff. ,,Ale Juffe, štval jsi mě a autora se štvát nevyplácí. Takže se hezky drž textu jako na začátku a teď se vrať do příběhu. Akorát se vše vykloubí jinak, kvůli té nehodě..." Bílé světlo zmizelo a Juff se začal probírat.
