Oč, prosím vás, opíráte své tvrzení, že pan Křeček je zkušený manažer? Nic takového se z životopisu pana Křečka nedá ani vzdáleně dedukovat.

Píšete, že v celé kauze (i z mého pohledu zbytečné) stojí za zamyšlení sobeckost a sebestřednost lidí, kteří své osobní pocity staví nad práva ostatních lidí. To je jako kdybyste hodnotil odpověď pana Křečka.

Směřujete obecně k tomu, že by kdokoliv neměl dát podnět úřadu ombudsmana, třeba protože to tak nějaké virtuální "veřejné mínění" chce? Nebo je špatně, že se po ombudsmanovi chce, aby vykonával práci ombudsmana? Od toho tam přece je.

Jako bývalý ředitel dvou výrobních závodů (současně a obě fabriky byly v zisku!!) dokáži poznat kdo je kecálek a "programátor v PowerPointu a kdo je skutečný organizátor a manažer. Třeba tím, že se nebojí jít do sporu a nepapouškuje názory, které jsou moderní.

Pan Křeček mohl klidně nechat agendu své zástukyni. Neměl by problém s hejnem křiklounů. Jenže to by již nebyl dobrý manažer, ale obyčejný úředník, kterých jsou plné st. úřady a větší fabriky!!

Podsouváte mi své úvahy. O omezování obracet se na Ombudsmana zde nepadlo odemne ani nikoho jiného ani slovo.

Psal jsem a diskutovalo se tady o sobeckosti a namyšlenosti některých (zdůrazňuji některých) lidí, kteří své osobní právo a pocity chtějí nadřazovat nad práva ostatních spoluobčanů. To je špatný a nedemokratický způsob uvažování. Práva a svobody jednoho člověka končí tam kde zasahují do práv a svobod někoho jiného.

Nabízím své názory - Zasloužilého otce, již samostatných dcer a žijícího s jednou ženou. Pak s úsměvem říkám - Místo otce není v porodnici ! - Jeho místo je celoživotně stát v čele rodiny a spolehlivě tam sehrávat očekávané role. Vychovatel, živitel, ochránce, hospodář, atd. - Prostě osoba, která chápe manželství jako břímě dobrovolné a děti pak, jako vrcholovou hodnotu smyslu života celého . Už bonmot otce mého - "Neženil jsem se proto, abych se rozvedl" - Děti, pak jako onen můstek "Nesmrtelnosti s vysázenými stromy a postaveným RD" . Udělal jsem = Bezva program, starosti na celý život . (Malé děti, malé starosti - velké - velké, klasika) .

Nelze nevidět proměny doby - Bitva u porodního lože ! Skutečně, za sebe říkám, nechápu, co bych tam dělal ? Podobně, s úsměvem odmítám konstrukt, že pokud nevidím zrod dítěte a ženu nedržím za nohu - Tak jsem necitlivý ignorant. Největší sranda je, že tento "Nárok", se vznáší i v době infekce ? Vrcholem výslednice je - 50% rozvodovost ! Pomyslná osa přístupu - Domáhali jsme se a šli do kina. O čem film byl už nevíme, protože jsme objevili, že život promítá zase nějaký jiný, tak jsme tam opět šli !? Máme na to nárok - právo. Tímto se nabízím k ominusování, opravdu, přijde mi to v podstatě i neuvěřitelné a hlavně - Nenutné. Život, je úplně o něčem jiném, než-li se drát do porodnice k aktu samému ! ...

Naprostý souhlas, pane autore.

Už léta se společností táhne neuvěřitelný egoismus, sobectví a s tím ruku v ruce naprostá bezohlednost ke druhým. Mnozí lidé jsou tak zpovykaní, že jim činí velký problém vidět i jiné, orientovat se v realitě a rozeznat podstatné od nepodstatného ( většinou i velice malicherného).

Kdyby pak byli takto "důslední" v povinnostech při výchově svého potomka, kterého "museli", "měli právo vidět" u porodu, to by bylo o něčem jiném, a proto chvályhodném. Jenže v praxi je tomu, bohužel, úplně jinak....

+ samozřejmě karma

"Kdo se, byť rozespalým okem, podívá do zákona 372/2011 na §28, tak mu musí být jasné, že celý spor byl zbytečný."

Ano, to je ten problém. Že se lidé dívají rozespalým okem na něco, na co se předtím nekoukali a čekají, že to za dvě minuty vykoukají.

Píšete, že přítomnost otce u porodu není žádným základním lidským právem, protože to nelze vyčíst z Listiny. Jenže Ústavní soud v nálezu sp. zn. IV. ÚS 3035/15 odst. 12 napsal, že: "problematika přítomnosti otce, popř. jiné osoby blízké u porodu, souvisí na úrovni ústavního pořádku s obecnou ochrany rodinného života ve smyslu čl. 10 odst. 2 Listiny, podle něhož má každý právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života." Což znamená, že minimálně ÚS si myslí, že to základní právo je. Navíc tedy v rozporu s Vaším chápáním v tom nálezu konstruuje právo na přítomnost u porodu primárně jako právo matky na přítomnost otce u porodu, nikoli jako právo otce být u porodu svého dítěte.

Nakonec to (jako téměř vždy) stojí a padá s přiměřeností daného opatření. Jenže pokud Vy nebo moudrý muž Křeček odmítáte dělat "tyhlety ... tyhlety proporcionality", budeme se pořád motat okolo zavádějících plošných výroků o tom, jak to či ono vlastně vůbec není základní právo, a zaklínat se magickou formulí ochrany zdravotníků. Proč? Nejspíš proto, že je to nejjednodušší způsob, jak shodit ze stolu problém, který je složitější, než jste ochoten přiznat.

Čekal jsem, kdy se někdo Vašeho typu ozve. Vykoukal jsem správné závěry, pokud mám ÚS soud v konkrétní složení jiný názor, tak by ho měl mít podloženy fakty a nikoliv modními názory. To k pohledu na §.

To základní nepochopení je v tom, že kladete právo jednoho člověka "na něco navíc " nad právo na zdraví jiného člověka - lékaře, zdravotníků. To je ten základní rozpor. Já a vím, že mnoho dalších lidí se přiklání k tomu, že je důležitější zbytečně nevystavovat zdravotníky dalšímu (potenciálnímu) nakažení koronavirem.

V době klidu, v době bez chřípkové nebo jiné infekce, tak přítomnost otců u porodu nikdo neřeší. Prostě je to možné.

Mimochodem, když jste zmínil Ústavní soud a uvedl jste svůj názor. Tak já přidám svoji zkušenost - https://napravnik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=713178

Karma

To je vždycky pár jedinců řvounů. Budou se bít za právo být u porodu, ale seniory nechají shnít v ústavech celé měsíce bez kontaktu s rodinou. Však ti už své odrodili a nejspíš se už čeká jenom na dědictví.

Zajímalo by mě, jak je to s porody u chřipkových epidemií, kdy se zakazují návštěvy v nemocnicích.

No, právě tam je to různé nemocnice od nemocnice. Ale byly (jsou) nemocnice, které prostě "zavřely" pro návštěvy i pro otce u porodů.

Tentokrát to byla celorepubliková uzávěra, která potom byla i médiálně vděčné téma.