U nekterych oboru jsem velmi skepticky. Minuly tyden prestal hnist elektricky hnetac. A dotaz u vyrobce mne ujistil ze oprava by stala vice jak 50€. Tk jsem koupil novy od stejneho vyrobce za 29€.

Pred rokem prestal peci elektricky pekac. Na podobny dotaz mi jeho vyrobce sdelil odvezte ho do sberneho dvora, my vam poslem novy.

Ten byl ovsem rozebiratelny a opravil jsem si ho. Ted mame dva.

1, je to ukázka plýtvání a mladá generace je prý citlivá na ochranu planety a přírodních zdroju.

2, v každém paneláku býval alespoň jeden kutil, který takové věci zvladal.

3, nejde ani tak o neustálou opravu starých věci, ale ten kdo nerozumí technice, tak ten nedokáže navrhnout kvalitní výrobek a spoléhá na "standardizovana" řešení

Velmi hezky napsané, karma.

Nabrali jsme do našich firem profese z východu. Výběr byl tvrdý a nekompromisní, zhruba 1:8. Kdo prošel byl proškolen a má práci.

30% českých řemeslníků a 70% zahraničních, včetně Němců, Řeků a Italů.

Naposledy firma přijala jednoho řemeslníka Čecha, za dva dny si sám zkrátil pracovní dobu, s tím, že jde demonstrovat.

Nabízím pohled - Otec pocházel z živo obchod rodiny. Jako kluk u dveří, rukulíbám, otevíral - zavíral. Získal obrovský smysl pro šetrnost - pečlivost, balíčky s mašlí ap. Žil v tom odmala. Pokud se v domácnosti cosi pokazilo - banalita !, žárovka, kapky vodovodu - Chtěl opravovat - Děd mu to zakázal ! Běžte pro p. Nováka, on opravuje, pokud by dozvěděl - Nechodil by nakupovat ! Dělej to, co ti přísluší a dej druhému vydělat ! V socialismu nefungovaly služby - otec naprosto ztracen, nezručný ! Postupně se zdokonalil a jako vrchol postavil chatu ! Já hleděl, jak pokrývá plechovou střechu, (jistě předem naohýbané). A v podstatě tak konala každá rodina. Co tím chci říci ? Především mega dobové škody způsobené zničením živno. Tam omladina přirozeně vyrůstala vedle rodičů a pokračovali. Ta sociální třída dnes nesmírně chybí, osa z dědka na syna. Pokud v následném režimu byly rodiny běžně tvořivé - Otcova dílnička, zahrádka, těch školních dílen v podstatě nebylo třeba. Dítě se motalo kolem, nezbytná výroba ptačích budek s rodičem. Pak zděděné nářadí a vztah k hospodaření. Jistě, obtížné v panelácích + nyní v "Nové době". Je otázka kudy ratolest nasměrovat. Zda se stane solventním odborníkem svého oboru a služby si bude kupovat - Nebo běžným hospodáříkem domácnosti. Nejhorší model pak je, pokud školák nemá žádný příklad. Je dobré cosi primitivního vyrobit a vypěstovat. Získá se to cenné - Úcta k rukodělnosti, práci a lidem ... Ty školní dílny k tomu mohou i napomoci ... Je v tom i ten prvek sociální ...

Máte jistě pravdu stran technických dovedností, ale nevím, jestli v tomto pomůže zrovna škola. Já se naučil spoustu věcí z řemesel s dědou v dílně. Ve škole jsme jen rýpali z chodníků mech. Furt.

Školy nemají na to, aby vybavily a smyslupně provozovaly dílnu.

Některým dětem profesorů filosofie mohou ty dílny prospět.

Mám podobný názor, ale když ho ventiluji, nesetkávám se s přílišným pochopením.

Chápu. U mne to funguje takto, trochu pokory a hledání informací a zkušenosti na počátku než příjmu nějaký názor a pak hodně vytrvalosti při jeho obhajovani.

Například v oblasti IT a IT bezpecnosi si svůj názor (např. https://napravnik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=640014) držím už 15 let a teď pozoruji jak svět pomalu přichází na to, že programování je lidská práce a Microsoft (Google, Oracle, a dalsi) by měli být za svou práci stejně odpovědní jako výrobci potravin, aut, letadel.

Prostě to chce trpělivost