Luční bouda je reakce na jednání šéfů Národních parků, nejenom v Krkonoších

Uzavření Luční boudy pro kolem jdoucí turisty je možné chápat jako výkřik o pomoc, aby si někdo z kompetentních už konečně vážně všiml absurdního jednání vedení Národních parků a zjednal nápravu.

Ochrana přírody kolem nás je samozřejmost pro naprostou většinu lidí. Není podstatné jestli jsou z generace Z, která ze všech stran slyší o globálním oteplování nebo mají šedivé vlasy a v mládí poznali kyselé deště. Snažit se předat dětem okolní přírodu v lepším stavu než jsme ji my dostali od svých rodičů by podle mne měla být samozřejmost.

Jenže, když jste nepřipraven dostanete funkci nebo se budete zaštiťovat modními frázemi tak všechny ty ušlechtilé nápady mohou sklouznout k přístupu podle přísloví „Praha je daleko, pán Bůh je vysoko, tady vládnu já“. Těch absurdit ze strany ředitelů a vedení jednotlivých Národních parků se nashromáždilo hned několik. Způsoby manažerského řízení Národních parků Šumana, České Švýcarsko a Krkonoše mohou být inspirací ale hlavně by měly být varováním jaké absurdity je možné také očekávat pokud by byl schválen Národní park Křivoklátsko.

NP Šumava a kůrovec

Studentům lesnických fakult je jasné, že kůrovec je škůdce a je třeba s ním bojovat a bránit jeho přemnožení. Dokonce majitelé hospodářských lesů mají povinnost rychle a rázně zasahovat proti kůrovci a proti jeho množení a šíření.

Jenže už od dob Bursíka a jeho prohlášení, že kůrovec je jeho kamarád se v Národních parcích na boj s kůrovcem kašlalo, případně zasahovalo velmi zvolna.
Na Šumavě je ten pomalý postup proti množení kůrovce vidět v okolí Poledníku, Čenkovi pily a na dalších místech.

Navíc kůrovce nezajímají hranice Národního parku. Takže kůrovec chráněný a množený s citem a láskou zatvrzelých ekologů klidně přeletí hranice parku a začal likvidovat hospodářské lesy v okolí. Navíc kůrovce dokážou nasát stoupavé vzdušné proudy a přenesou ho mnoho kilometrů od jeho líhně. Když může saharský písek přeletět ze severu Afriky až do Střední Evropy, tak to zvládne i drobný brouček. Výsledek je vidět na lesích na Vysočině.

NP České Švýcarsko

Dlouhé měsíce a roky si dobrovolní hasiči a starostové z okolí Národního parku České Švýcarsko stěžovali, že s nimi bývalý ředitel nekomunikuje. Došlo to tak daleko, že bývalý ředitel a vedení NP dlouhodobě a a systematicky kašlali na povinnosti v oblasti protipožární ochrany svěřeného majetku, tedy Národního parku České Švýcarsko, které jim ukládá zákon o ochraně přírody a krajiny.

Pak přišel 24. červenec 2022 a začalo hořet v Malinovém dole mezi Hřenskem a Meznou. Tehdejší ředitel NP jasně řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že chtěl nechat prostor vyhořet a pak zkoumat jak si příroda sama poradí. Ředitel NP zapomněl na několik věcí. Jednak, někdy v roce 2007 podobně hořelo okolo Havraního vrchu za Jetřichovicemi a tam může zkoumat jak pomalu si příroda pomáhá. Dále na území Koruny České, Československa a České republiky je naprostá většina lesů výsledkem „společné práce“ přírody a lidí – hospodářů. A v neposlední řadě je zde stále trestně právní odpovědnost ředitele NP za ohrožení či poškození přírody a vzhledem k rozsahu je tam škoda velkého rozsahu. Je zvláštní, že trestní oznámení v této věci směřované na ředitele NP České Švýcarsko odložil státní zástupce z Děčína.

NP Krkonoše a motoristé

Kůrovec po Šumavě devastuje i Krkonoše. Jeden z posledních požárů v Krkonoších zasáhl plochu cca 600 x 600 metrů a hasiči jej rychle zlikvidovali. Kamarádství s kůrovcem existuje na Šumavě i v Krkonoších, ale alespoň protipožární ochrana v Krkonoších na rozdíl od NP České Švýcarsko funguje.

Vedení NP Krkonoše si našlo, ale jiný způsob jak dát lidem v sousedství Národního parku jasně na srozuměnou kdo si na Krkonošských stráních hraje na pána. Tím způsobem je pokutování majitelů automobilů, které vjížděli do NP Krkonoše za účelem zásobování nebo servisu na boudách, které často existovali dřív než NP.

Klidové zóny (a není podstatní jakým správným slovíčkem ji zrovna dnes ekologové označují) Národního parku nejsou a nesmí být dálnice to se shodneme. Na tom, že by počet vozidel a důvod jejich vjezdu měl být pod kontrolou se také shodneme. Na tom jak vedení NP Krkonoše povolování vjezdu do zón NP provádí je názorně vidět výše zmíněné heslo „Praha je daleko, …“ Povolovat nebo rozhodovat o povolení v době AI, mobilních app jde minimálně deseti různými způsoby. Klidně i s použitím tužky, papíru a velkého kulatého razítka, ale rychle a pro spokojenost boudařů i přírody.

Již víc jak 10. let je v NP Krkonoše problém s motorkáři, kteří vjíždí do chráněných zón bez povolení, mimo cesty a skutečně ničí přírodu. Ničí naši společnou přírodu, nikoliv přírodu ředitele NP.

Pokud by vedení NP Krkonoše rázně zasahovalo proti motorkářům, řidičům čtyřkolek nebo sněhových skútrů, kteří nemají registrační značky nebo jinou jasnou identifikaci, tak jim budou lidé fandit.

Pokud, ale pokutují majitele auomobilů s čitelnou RZ, který přivezl na boudu zboží nebo provést servis, tak to je ze strany vedení NP srabácká šikana toho kdo neskrývá svoji identitu a dokáže vysvětlit důvod svého vjezdu do NP.

Skutečně dobrý ředitel NP by našel řešení jak mohou na boudy jezdit zásobovači nebo servismani, i když se jim ráno rozbije auto s původně nahlášenou RZ a oni chtějí/ musejí použít jiné auto. Kdo skutečně chce, ten hledá řešení, kdo nechce ten hledá výmluvy nebo šikanuje řidiče, kteří neskrývají svoji identitu. Někdo se může pohoršovat nad slovíčkem šikanuje, ale pokud někdo chce demonstrovat svoji sílu, nadřazenost tak může komplikovat, ztěžovat život ostatním podle striktního výkladu zákona.

NP Křivoklátsko

V tomto případě písmena NP neznamenají Národní park, ale Nádhernou Přírodu, kterou po dlouhá staletí utvářeli lidé a příroda společně. Na předchozích příkladech jsem ukázal, že pokud se ředitel parku vymkne kontrole, tak se snadno začne chovat podle hesla „Praha je daleko, pná Bůh je vysoko, tady vládnu JÁ“.

Proti vyhlašování Národního parku Křivoklátsko se zvedla vlna odporu. Ministr životního prostředí nepochází a nežije v Národním parku nebo jeho sousedství, podobně jako pan premiér. Takže o zřizování nového Národního parku rozhodují jen a pouze z pohledu jednoho z bodů v Programovém prohlášení Vlády, který chtějí splnit. To je špatný přístup jak vůči přírodě, tak vůči lidem- voličům, kterým se tím jasně dává na srozuměnou, že dnešní vládu názor lidí nezajímá.