Kolik hlasů ve volbách má občan a kolik ekolog?

Ekologie jako vědecká disciplína, by měla být založená na faktech, ověřitelných důkazech a na odpovědném přístupu k přírodě. Když se z ní stane ideologický nástroj v boji o peníze, moc a mediální pozornost tak ztrácí důvěryhodnost

Pan Macinka, předseda strany Motoristé sobě, se opakovaně kriticky vyjadřoval k takzvanému Green Dealu a k financování ekologických projektů ze státního rozpočtu.
Lidí s takovým pohledem na obor znám celou řadu v ČR, EU i v USA a jsou mezi nimi i renomovaní profesoři. Ekosystém planety Země je velmi složitý, komplikovaný, kde se navzájem ovlivňuje mnoho proměnných. Někdy až fanatické prosazování jednoho správného pohledu je špatný a ne-vědecký přístup. Věda bývala a v jiných oborech stále je založena na hledání odpovědí, ověřování zjištění jiných kolegů a hlavně na diskusi.

Já sám jsem studoval v severních Čechách – v Teplicích a v Ústí nad Labem – v 80. letech a dobře si pamatuji, co znamená skutečný smog a znečištěné ovzduší. Tehdy se dalo doslova „krájet“. Pamatuji si také, jak jsme se s kamarády zadarmo účastnili výsadeb mladých smrků na holinách kolem Bouřňáku, kde lesy zničily kyselé deště.

Jako mladý rebel jsem hledal odpovědi a také jsem je dostal. Odsiřování elektráren se připravovalo k nasazení po roce 1990 a špinavé Severní Čechy byly obětí za to, že zbytek republiky měl elektřinu, benzín a další chemické látky. Jistě je to drsné vysvětlení, které by v dnešní pohodlné době neobstálo, ale v minulém století byl takový přístup běžný – na Východě i na Západě. Bylo to období industrializace.

Od té doby se mnohé změnilo a hlavně zlepšilo. Výrazně se snížilo množství vypouštěných škodlivin z elektráren i průmyslových podniků, kvalita ovzduší se zlepšila a lidé si začali více vážit přírody. Ochránci přírody pomalu zestárli a vystřídali je moderní a ambiciózní ekológové, kteří již nnemají důvod demonstrovat na „Benešáku“ v Teplicích za čistější Severní Čechy. Dnes se dělají různé obstrukce, odvolání jednou proti obchvatu města jindy proti stavbě jezu na řece.
Okolo Bouřňáku a Moldavy v Krušných horách rostou krásné mladé lesy a zlepšila se kvalita vzduchu. Když vyrazíte na exkurzi do elektrárny Ledvice 6 (Nový zdroj), z vyhlídkové terasy uvidíte, kolik je v okolí lesů, keřů a zelených ploch.

Bohužel, z původní ochrany přírody se postupně stala ekologie ve formě ideologie, často spojená s dotacemi, byrokracií a politickým aktivismem. Skutečná ochrana přírody se dostává na druhou kolej. V popředí jsou pečlivě připravené fráze, strašení občanů a schopnost čerpat peníze ze státního rozpočtu, fondů EU a různých nadací.

Na tento penězovod je napojeno mnoho lidí a organizací – často i s akademickými tituly. Naposledy to bylo vidět na dopise, který skupina vysokoškolských profesorů adresovala bývalému premiérovi Babišovi. Protestovali v něm proti záměru pověřit pana Macinku vedením Ministerstva životního prostředí. Pokud by dopis psal nositel Nobelovy ceny, autor patentů nebo alespoň odborných článků publikovaných a citovaných v renomovaných časopisech, bylo by to k zamyšlení.

V demokratické společnosti má však každý občan, včetně vysokoškolského učitele, jeden hlas a právo volit politickou stranu či konkrétního kandidáta ve svobodných a demokratických volbách.

Když ideologie vítězí nad rozumem

Jen pro připomenutí několik rozhodnutí, která vyvolávají otázku, zda jde skutečně o ochranu přírody, nebo spíše o ideologii:

• Požár v Českém Švýcarsku – po prvním dni hasebních prací rozhodl ředitel národního parku o jejich přerušení s představou, že údolí nechá vyhořet a vznikne „přírodní laboratoř“. Požár se však vymkl kontrole a trvalo více než měsíc, než byl uhašen.
• Záměr vytvořit Národní park Křivoklátsko – místní obyvatelé se postavili proti, přestože krajinu po generace udržovali a chránili i bez nálepky „národní park“. Přesto ekologičtí aktivisté prosazovali svou, jako by potřebovali další „hračku“ pro své projekty.
• Kůrovcová kalamita v národních parcích – správci parků, často s ekologickým přesvědčením, odmítali kůrovce likvidovat, protože „do přírody se nemá zasahovat“. Kůrovce ovšem nezajímaly hranice parků – šířil se dál a způsobil rozsáhlé škody i v hospodářských lesích.
• Jez na Labi u Děčína – Labe je jediná naše cesta k moři. Ekologické organizace již víc jak 20 let brání této stavbě a splavnění řeky po delší dobu než je tomu dnes. Bez jezu u Děčína bude velmi komplikované dopravit ze zahraničí například budoucí jaderné reaktory.

Kam se poděl zdravý rozum

Ekologie, pokud je skutečně vědecká disciplína, by měla být založená na faktech, ověřitelných důkazech a na odpovědném přístupu k přírodě. Když se z ní stane ideologický nástroj v boji o peníze, moc a mediální pozornost, ztrácí důvěryhodnost.

Ochrana přírody se nemůže zakládat na fanatismu a moralizování – ale na znalostech, spolupráci a zdravém rozumu.

Pan Macinka byl řádně zvolen poslancem Parlamentu České republiky, a má tedy plné právo podílet se na správě veřejných věcí, včetně resortu životního prostředí. V demokracii nejde o to umlčet ty, kteří mají jiný názor, ale naslouchat různým pohledům a hledat rozumný kompromis.

Věřím, že i lidé s odlišným pohledem na ochranu životního prostředí mohou přinést do debaty potřebnou rovnováhu. Ochrana přírody má smysl tehdy, když vychází z reality – nikoli z ideologie.