Blackout : Nešťastná náhoda, nebo fatální podcenění?

Poruchy, které způsobily blackout, jsou opravené. Po zprávě vydané vedením ČEPS je na čase položit si zásadní otázku: Byla to opravdu nešťastná náhoda nebo šlo o fatální podcenění přípravy? Blackout není normální stav.

I po zveřejnění zprávy ČEPS (vedení ČEPS jí nazývá „Rozbor závažné provozní a poruchové události (PaPU) v ČR ) stále zůstalo několik důležitých a nezodpovězených otázek.

Jedná se o tyto otázky :

1, Proč se volily dva různé přístupy k rozpojení linky vysokého napětí. Na počátku července bez dodatečných opatření a o osm týdnů později byly dva bloky elektrárny jako pojistka proti problému.

2, Vypnutí linky V208. Běžně se při přetížení vypínají některé spotřebiče, tím klesne přetížení a výpadek se nedotkne tolika zákazníků.

3, Mlčení o vedení V225/226, které podobně jako V411 spojují rozvodny Hradec a Vyškov, takže mohly pomoci při výpadku.

Dva přístupy, dvě různá opatření - Chyba v přípravě

V měsíční přípravě provozu na červenec 2025 bylo naplánováno 12 odstávek linek VVN, několik transformátorů na rozvodnách, bloky elektráren a navíc ve dnech 30. června až 4. července dopoledne ještě snížení výkonu elektrárny Ledvice 6. Všechny tyto odstávky proběhly bez jakýchkoliv dodatečných opatření – bez tzv. redispečinku, který zajišťuje dostatek výroby elektřiny v přenosové síti.

A teď si porovnejte situaci s o měsíc později provedenými opatřeními: Na konci srpna se opravoval vodič na témže vedení V411, které na počátku července odstartovalo blackout. Vedení Řeporyje–Chodov–Kočín a Řeporyje-Chodov-Čechy Střed byly zapojeny, elektrárna Ledvice 6 fungovala bez omezení. Přesto byl v období 30. srpna až 4. září vytvořen redispečink minimálně 400 MW – jeden blok v Počeradech a jeden v Chvaleticích byly připraveny jako záloha. Proč, když na počátku července nebylo takové opatření potřeba?

Tento obrovský rozdíl v přístupu mluví za vše. Změny v měsíčním plánu provozu, přesunutí odstávky Ledvic na konec června nebo na srpen, plus redispečink v podobném rozsahu jako na konci srpna – to by byl dobrý základ, jak blackoutu předejít. Nestalo se tak a průchodnost sítě sever - jih byla kriticky oslabena.

Přetížení V208: Když se odpojí zdroj místo spotřeby

Zpráva ČEPS několikrát zmiňuje přetížení linky V208 a transformátoru na rozvodně Krasíkov. Dispečeři linku V208 vypnuli, v Krasíkově zafungovala proudová ochrana.

Pro laiky: Přetížení znamená, že za zařízením je příliš mnoho spotřebičů odebírajících elektřinu. Základní princip řešení je jasný: V případě přetížení je vždy lepší odpojovat spotřebiče než celou linku, která přivádí elektřinu. Odpojením části sítě klesne proud a místo rozkolísání celé sítě je kontrolovaně odpojena jen část. Zbytek pokračuje v provozu.

V případě blackoutu 4. července by to vyžadovalo rychlý zásah na rozvodnách Čechy Střed a Bezděčín. Není to nic nového – zpráva ČEPS se v jiné souvislosti sama zmiňuje o „odlehčení odběru na úrovni 220 kV“.

Takové postupy ale musí být dopředu připravené. Dispečeři v krizové situaci nemohou přemýšlet, co by měli udělat a jestli to vůbec mohou udělat. Řešením je checklist, krizový manuál otestovaný předem. Používají ho piloti dopravních letadel i inženýři v blokových dozornách jaderných reaktorů. Proč ne v ČEPS?

Před vydáním zprávy jsem těžko hledal vysvětlení, proč během několika okamžiků přestaly elektrárny v severních Čechách dodávat elektřinu. Vysvětlením jsou ochranné prvky, které po zakolísání frekvence nejdříve odpojily bloky od dálkového ovládání a při dalším poklesu je natvrdo vypnuly.

Úplnému odstavení elektráren se mohlo předejít kontrolovaným a hlavně rychlým rozpojením severní části přenosové soustavy. To ale vyžaduje skutečnou přípravu a trénink, jaký nabízejí letecké simulátory pilotům nebo cvičné dozorny v Dukovanech a Temelíně směnovým inženýrům.

Mlčení o vedení V225/V226: Co se neřeklo

A nyní ta poslední, velmi důležitá věc. Nikde, skutečně nikde ve zprávě o blackoutu, jsem nenašel informaci o vedeních V225 a V226. Přitom tato vedení stejně jako V411 propojují rozvodny Hradec a Vyškov. V měsíčním plánu provozu pro červenec nebyla zmínka o jejich odstávkách. Nikde není informace, zda byla tato vedení před blackoutem zapojena a pod napětím nebo ne. Tato vedení mohla pomoci při přenosu elektřiny po poruše V411. Jasně je to nižší napěťová hladina, 220kV místo 400kV. Ale kdo chce najde řešení, kdo nechce píše výmluvy.

V kritické infrastruktuře neexistují nešťastné náhody

V systémech kritické infrastruktury nešťastné náhody být nesmí. Existuje nezkušenost, neznalost, podcenění situace – to vše lze minimalizovat důkladnou přípravou a tréninkem. O tom mohou vyprávět piloti nebo směnoví inženýři z jaderných elektráren.
Pak tu je ještě možnost zlého úmyslu nebo arogance mocných, přesvědčených o své neomylnosti.

Otázky, které zůstaly bez odpovědi

Zpráva ČEPS sice vysvětlila, proč se relativně rychle odpojily elektrárny Počerady a Chvaletice protože nejdříve lehce (o 0,2 Hz) a po odpojení V208 výrazně klesl kmitočet v přenosové síti.

Jak jsem uvedl již na začátku, tak další otázky zůstaly nezodpovězené:

Proč se v době odstávek 12 linek a mnoha bloků elektráren nevyhlásil redispečink a nebyl v severní části soustavy dostatek výkonu pro překonání případných výkyvů?

Proč „najednou“ při opravě téže linky V411 koncem srpna byl redispečink 400 MW vyhlášen, přestože bylo mnohem méně odstávek?

Proč dispečer v případě linky V208 místo rychlého odpojení spotřebitelů odpojil celou linku a ještě více rozkolísal síť?

Proč nikdo nemluvil a nepsal o linkách V225/V226, které stejně jako V411 spojují rozvodny Hradec a Vyškov?

Podle mě by se vedení firmy, která je klíčovým prvkem kritické infrastruktury, mělo jasně vyjádřit ke všem nejasnostem.

V ČR je zatím hodně instalovaného výkonu v uhelných a jaderných elektrárnách, takže strašit občany nebo jim přímo vyhrožovat blackoutem má povahu zastrašování a šíření poplašné zprávy.