Dětství bývá definované slovy radosti a bezstarostnosti. Některé děti ale neměly to štěstí a důsledky si ponesou po celý život. Počet týraných dětí se meziročně nesnižuje, navíc je stále vysoká i skrytá kriminalita těchto činů.
Ubližování ve většině případů přichází od těch nejbližších. Za zavřenými dveřmi rodin lásku a pohlazení nahradí strach a bolest. Dětství, které mělo být symbolem bezstarostnosti, se pro některé děti stává peklem.
Důležitá je všímavost okolí
Týrání dítěte nemusí být na první pohled patrné. Časté podlitiny, jizvy či zlomeniny sice mohou být prvním znakem ubližování dítěti, psychické týrání, které ho často doprovází, je ale hůře rozpoznatelné. Projevit se může ustrašeností, plačtivostí, smutkem nebo dokonce agresivitou dítěte. Příznakem může být i zanedbávaná hygiena dítěte.
Týrání – tělesné i psychické – je trestný čin vymezený zákonem, jeho přehlížení nebo zatajení je rovněž trestným činem s možným odnětím svobody až na tři roky. S účinností od 1.1.1994 platí v České republice oznamovací povinnost, byť i anonymně. Zavírání očí nad ubližováním se proto nemusí vyplatit.
Čísla neklesají
Právě čísla případů psychického týrání, které je na první pohled méně zřejmé, eviduje MPSV ve svých statistikách častěji než tělesné. Dokonce lze ze statistik vysledovat smutný trend – týrání se v posledních letech přesouvá z tělesného na psychické týrání. Jenom v roce 2013 se jednalo o 1 067 případů ohlášeného psychického týrání dětí.
MPSV, výkaz o sociálně-právní ochraně dětí 2005-2013
MPSV vydává statistiky za uplynulý rok až v květnu následujícího roku, proto si na čísla za rok 2014 musíme ještě alespoň tři měsíce počkat. Bohužel i nadále zůstávají statistiky pouze čísly bez konkrétních příběhů, které lze jenom těžko zobecňovat a ještě hůře sledovat, jak se situace pro dítě vyvinula v následujících měsících po oznámení týrání.
Kde pomohou?
I bez legislativně zakotvené oznamovací povinnosti by se týrání dětí nemělo přehlížet. Jeho následky si dítě totiž ponese celý život a není výjimkou, že právě oběti týrání přistupují k fyzickým i psychickým trestů častěji i v dospělosti ve vlastní rodině.
S podezřením na týrání dítěte (nebo kterékoliv jiné osoby) se můžete vždy obrátit na Polici ČR, ať už osobně nebo na telefonním čísle 158. Oznámení přijímá i Odbor sociálně právní ochrany dětí, tzv. OSPOD, nebo okresní a státní zastupitelství. Pomocí dětem v ohrožení se dlouhodobě zabývá i řada neziskových organizací a sociálních služeb, jako jsou FOD, Linka bezpečí, Dětské krizové centrum, apod.
